Aktuality z praxe

Celkem nalezeno záznamů: 56

Dohoda o neplaceném volnu

Rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 21 Cdo 496/2022 se zabývá platností dohody o neplaceném volnu, pokud je sjednána v situaci, kdy je dána překážka v práci na straně zaměstnavatele.

Změny v pracovnělékařských službách

Zajišťování vstupní a periodické pracovnělékařské prohlídky ze strany zaměstnavatele bude nadále pouze dobrovolné, a to u prací v nerizikových kategoriích, u prací, které nespadají do profesních rizik a u prací, u nichž nejsou součástí rizikové faktory.

Zvýšení minimální mzdy a změny v cestovních náhradách od 1. ledna 2023

Zvýšení minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdyDne 21. prosince 2022 vláda rozhodla o nové výši základní sazby minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy pro některé skupiny prací s účinností od 1 ledna 2023. Změna byla vyhlášena dne 30. prosince 2022 jako nařízení vlády č. 465/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Legislativní plány na rok 2023

Odbornou veřejností na počátku podzimu roku 2022 prošel návrh novely zákoníku práce a vzbudil nemalé a rozhodně nikoli jen pozitivní ohlasy. Co v něm je a na co se můžeme připravit?

Novela zákoníku práce účinná od 1. prosince 2022 aneb otcovská dovolená

V rámci novely zákona č. 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním pojištěním došlo také k novelizaci zákoníku práce kam přibyl mimo jiné nový paragraf 195a zavádějící novou překážku v práci pro otce a nový pojem – otcovská dovolená. Novela nabyla účinnosti 1. prosince 2022.

Umožnil Nejvyšší správní soud jednu z forem tzv. bank přesčasů?

Zaměstnavatel na základě dohody některým zaměstnancům neposkytoval mzdu za práci přesčas ihned následující kalendářní měsíc, ale až za měsíc, ve kterém zaměstnanci čerpali za tuto práci přesčas náhradní volno. Náhradní volno tedy bylo „placené“, nikoliv neplacené, jak vyplývá právě z § 141 odst. 1 zákoníku práce – tedy že se musí dosažená mzda za práci přesčas zaměstnanci vyplatit společně se mzdou za kalendářní měsíc, v němž práci přesčas vykonal. Tento postup bývá často součástí tzv. bank přesčasů, zákoník práce tento pojem ovšem nezná.

Dozvuky covidové pandemie v pracovním právu

Během počátku covidové pandemie v roce 2020 byla většina zaměstnavatelů v důsledku restriktivních vládních opatření postavena před řadu výzev, která vyžadovala různá méně standardní až kreativní řešení. Nyní, s odstupem času se nám do rukou dostávají výsledky soudního přezkumu některých z těchto řešení – jako tomu je v případě rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 496/2022 ze dne 23. 8. 2022 k tématu uzavírání dohod o neplaceném volnu. Že tento instrument mohl být (a může být) pro řadu zaměstnavatelů potenciálně nebezpečný, vysvětluje níže Tereza Landwehrmann.

Nejvyšší soud k nepřímé diskriminaci ve vztahu k zdravotnímu stavu a k žádosti o převedení na jinou

Tématem tohoto příspěvku je rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. července 2022 21 Cdo 916/2022. V něm Nejvyšší soud blíže vymezil pojem nepřímé diskriminace dle § 3 odst. 2 antidiskriminačního zákona ve formě odmítnutí či opomenutí přijmout přiměřená opatření, aby měla osoba se zdravotním postižením přístup k určitému zaměstnání, k výkonu pracovní činnosti apod.

Vybrané aspekty právní změny pohlaví transsexuálního zaměstnance

Český právní řád vychází z binárního pojetí pohlaví (žena a muž) určeného podle biologických hledisek, tedy tzv. biologického pohlaví. Každý člověk je však tak jedinečný, že se ukazuje, že takto striktně pojaté vnímání pohlaví, resp. sexuální identity, je z hlediska dodržování lidských práv a svobod neudržitelné. Tento článek se krátce věnuje jednomu z mnoha podtémat této oblasti týkající se LGBT+ osob, a to vybraným otázkám právní změny pohlaví transsexuální*ho zaměstnance*zaměstnankyně („zaměstnanec“).

16 minut vyřizování soukromých záležitostí zaměstnancem v pracovní době a možnost ukončit pracovní p

Článek se zabývá rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20.5.2022, sp. zn. 21 Cdo 424/2021, a nastiňuje náhled Nejvyššího soudu na krátkou absenci zaměstnance v zaměstnání (16 min), která však byla zaměstnancem vykázána jako výkon práce. Nejvyšší soud dovodil, že úmyslné předstírání výkonu práce, bez ohledu na jeho délku, může představovat zvlášť hrubé porušení povinnosti zaměstnance.

Elektronické docházkové systémy a jejich úskalí

Z aplikační praxe je všeobecně známo, že elektronické docházkové systémy postupně nahradily papírové knihy docházky, různé píchačky apod. Elektronické docházkové systémy mohou být více nebo méně sofistikované, mohou být založeny na bázi docházkových terminálů, čipových vstupních karet, otisku prstu apod. Ačkoli dodavatelé uvedených systémů mnohdy prezentují své produkty jako elektronickou evidenci pracovní doby „bez starostí“, ve skutečnosti je společným rizikovým znakem většiny těchto systémů, že způsob jejich používání v praxi mnohdy neladí zcela se zákonem, a to z několika důvodů.

Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem

Ústavní soud se ve svém nálezu sp. zn. II. ÚS 2883/21 zastal zaměstnance, jenž uzavřel dohodu o rozvázání pracovního poměru pod psychickým nátlakem, proti příliš formalistickému výkladu ze strany Nejvyššího soudu. Ústavní soud zároveň uvedl, že soudy by měly v rámci výkonu práv v souladu s dobrými mravy zmírňovat případnou tvrdost zákona a pojem dobré mravy vykládat i jako příkaz soudci rozhodovat praeter legem, tudíž v souladu se zákonem, či výjimečně dokonce contra legem, tedy v rozporu se zněním zákona.

Jednorázová investigace porušení pracovních povinností

Jaké má zaměstnavatel možnosti kontroly a na co si dát pozor, pokud podezírá konkrétní zaměstnance, např. ze sdílení informací krytých povinností mlčenlivosti? Článek shrnuje pravidla pro jednorázové investigace porušení pracovních povinností zaměstnanci a jejich nejčastější důsledky.

Mzdu za práci přesčas lze po dohodě vyplatit až při čerpání náhradního volna poskytnutého namísto př

Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí č.j. 6 Ads 138/2022-37 ze dne 25. 8. 2022 navázal na judikaturu pracovněprávního senátu Nejvyššího soudu a potvrdil správnost postupu zaměstnavatelů, kteří na základě dohody se zaměstnancem neproplácí dosaženou mzdu za práci přesčas ihned za měsíc, kdy byl přesčas odpracován, ale teprve za měsíc, v němž zaměstnanec čerpá náhradní volno poskytnuté dle vzájemné dohody namísto zákonného přesčasového příplatku.

Otcovská v roce 2022

Na sklonku roku dává smysl zaměřit se na legislativní změny platné od roku následujícího. Těch v pracovněprávní oblasti letos není příliš mnoho – vedle standardního navýšení minimální mzdy jsou pro praxi významnější zejména změny týkající se dávky otcovské poporodní péče, tj. tzv. otcovské.

Přezkoumatelnost lékařského posudku v pracovněprávních sporech

Už poněkud evergreenem jsou nejasnosti o tom, do jaké míry jsou pro strany pracovněprávního vztahu závazné lékařské posudky. Nejvyšší soud se k tomu vyjádřil v judikátu sp. zn. 21 Cdo 1096/2021 ze dne 26. srpna 2021 a snad tak definitivně rozřešil tuto otázku, když potvrdil, že lékařské posudky jsou v pracovněprávním soudnictví plně přezkoumatelné.

Novela zákona o zaměstnanosti a zastřené agenturní zaměstnání

S účinností od 2.8.2021 byl novelizován § 139 a § 140 zákona o zaměstnanosti, tj. zákon č. 435/2004 Sb. v platném znění. Novela reaguje na aktuální praxi a rozšiřuje subjekty, kterým nově hrozí až desetimilionová pokuta za zastřené zprostředkování zaměstnání (tzv. zastřené agenturní zaměstnání) respektive za jeho umožnění. Nová právní úprava se tak prakticky týká všech fyzických či právnických osob, které nějakým způsobem outsourcují svoje činnosti, využívají pracovníky, resp. dodavatelsko-odběratelské vztahy.

Zjištění nemoci z povolání a následné uzavření dohody o změně pracovního poměru – důsledky pro zaměs

Příspěvek se věnuje případu, který rozhodl Nejvyšší soud dne 28.4.2021 pod sp.zn. 21 Cdo 3396/2020. Nejvyšší soud se v daném případě vyslovil k výši průměrného výdělku, ze kterého je potřeba počítat odstupné při skončení pracovního poměru z důvodu nemoci z povolání, a to za situace, kdy zaměstnanec uzavřel dohodu o změně pracovní smlouvy co do druhu práce, a nebyl přitom převeden na jinou práci bez svého souhlasu.

Sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas

Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1033/2019 ze dne 26.2.2021 blíže vyložil, za jakých podmínek je možné sjednat mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas ve smyslu § 114 odst. 3 zákoníku práce. Hned na úvod je třeba poznamenat, že rozsudek je hůře srozumitelný a při bližším zamyšlení vyvolává řadu dalších otázek. Tento článek tedy doporučujeme číst v kombinaci s textem daného judikátu.

Chráněný účet a nové povinnosti pro zaměstnavatele

Dne 1. 7. 2021 nabyla účinnosti novela zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), provedená zákonem č. 38/2021 Sb., kterým byly v OSŘ novelizovány ustanovení o právní úpravu chráněného účtu. Jelikož i v exekučním řízení se použijí přiměřeně ustanovení OSŘ, není-li stanoveno jinak, tato úprava bude aplikovaná i v exekučních řízeních. Institut chráněného účtu má významným způsobem ulehčit praktické fungování zaměstnanců, kteří mají exekuce, a jsou tak terminologií procesních předpisů označováni za „povinné“.

Ústavní soud (opět) zasahuje

V České republice je již takovým koloritem, že Ústavní soud čas od času významně reviduje judikaturu pracovněprávního senátu Nejvyššího soudu. A zpravidla jde o záslužný počin, neboť některá rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou výrazně za hranou prostoru pro dotváření práva. To se týká, mimo jiné, i judikatury ke konkurenčním doložkám: Nejvyšší soud svými rozhodnutími dlouhodobě přispívá k neživotnosti a praktické nepoužitelnosti tohoto institutu, díky Ústavnímu soudu má však konkurenční doložka naději na jistou resuscitaci. Posledním „elektrošokem“ je v tomto směru (a v tom nejpozitivnějším slova smyslu) nález Ústavního soudu ze dne 21. 5. 2021, sp. zn. II. ÚS 1889/19

Odpočinky při více pracovních poměrech

Soudní dvůr Evropské unie se ve svém rozsudku ze dne 17. března 2021 zabýval případem Akademie ekonomických studií v Bukurešti. Při vyúčtování mzdových nákladů zaměstnanců byly zjištěny ze strany ministerstva nesrovnalosti. Ačkoliv tedy šlo o spor v oblasti odměňování, která je evropským právem upravena jen minimálně, nakonec se v rámci něho vyřešila otázky týkající se pracovní doby a odpočinků.

Nová pravidla pro práci z domova aneb novela home-office je v poslanecké sněmovně

Ač je práce z domova už více než rok velmi využívaným institutem, její ucelená úprava v zákoníku práce chybí. Zákoník práce stanoví jen základní pravidla pro práci mimo pracoviště zaměstnavatele, a to výhradně jen pro zaměstnance, kteří si svoji pracovní dobu rozvrhují sami. Ovšem typický home-office, jak je v praxi nejčastěji využíván, výslovně upraven není.

Posouzení pracovní pohotovosti z hlediska pracovní doby a doby odpočinku v judikatuře So

Pracovní pohotovost byla již v minulosti nejednou řešena v rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské Unie a jeho předchůdců. V nedávné době zaujal SD EU rozsudky ve věcech C-344/19 D. J. v. Radiotelevizija Slovenija a C-580/19 RJ v. Stadt Offenbach am Main, v rámci nichž soud řešil posouzení charakteru pracovní pohotovosti na zavolání v případě profesionálních hasičů a techniků vysílače z pohledu definice pracovní doby a doby odpočinku dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby.

Nejvyšší správní soud k cestovním náhradám spojeným s přijetím zaměstnance do pracovního poměru v so

Nejvyšší soud v nedávné době rozhodoval kauzy 21 Cdo 1645/2020 a 21 Cdo 2063/2020, ve kterých řešil situaci, kdy je zaměstnanec zdravotně nezpůsobilý a požaduje úhradu náhradu mzdy, kterou však zaměstnavatel uhradit nehodlá. Ve druhém ze zmíněných rozhodnutí se pak zabýval i otázkou, zdali může pracovat zaměstnanec bez platného lékařského posudku.

Překážky v práci z důvodu zdravotní nezpůsobilost a hrazení náhrady mzdy

Nejvyšší soud v nedávné době rozhodoval kauzy 21 Cdo 1645/2020 a 21 Cdo 2063/2020, ve kterých řešil situaci, kdy je zaměstnanec zdravotně nezpůsobilý a požaduje úhradu náhradu mzdy, kterou však zaměstnavatel uhradit nehodlá. Ve druhém ze zmíněných rozhodnutí se pak zabýval i otázkou, zdali může pracovat zaměstnanec bez platného lékařského posudku.

Whistleblowing, aneb jaké nové povinnosti vzniknou pro zaměstnavatele?

V Poslanecké sněmovně se aktuálně projednává v prvním čtení návrh zákona o ochraně oznamovatelů, tzv. whistleblowerů. Tento zákon by měl implementovat evropskou směr-nici o whistleblowingu , a měl by tak nabýt účinnosti v implementační lhůtě, tzn. nejpozději do 17. prosince 2021.

Pracovněprávní důsledky (odmítnutí) očkování proti Covid-19

Podle vládní strategie očkování proti Covid-19 v České republice patří mezi přednostní skupiny očkovaných zdravotničtí pracovníci pracující ve zdravotnických zařízeních a pobytových zařízení sociálních služeb, zaměstnanci základních složek integrovaného záchranného systému (zaměstnanci zdravotnické záchranné služby, Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky), dále příslušníci armády pomáhající v zařízeních pobytových služeb, epidemiologové pohybující se v terénu a zaměstnanci ministerstev vnitra a vězeňské služby pracující s covid pozitivními osobami.

Dočasnost přidělení při agenturním zaměstnávání

Soudní dvůr řešil případ italského agenturního zaměstnance, který byl v období dvou let přidělován agenturou práce opakovaně k témuž uživateli, a to prostřednictvím osmi po sobě jdoucích smluv o přidělení a jejich sedmnácti prodloužení. Zaměstnanec se domáhal, aby bylo určeno, že mu k tomuto uživateli vznikl pracovní poměr na dobu neurčitou.

Možnost uplatnění tzv. stravenkového paušálu v roce 2021

Zaměstnavatelé mohou počínaje letoškem u stravného pro zaměstnance použít tzv. stravenkový paušál. Jeho smyslem je poskytnout zaměstnanci finanční příspěvek na stravování, který mu bude vyplacen přímo ve formě peněžních prostředků. Jaké jsou jeho výhody a nevýhody se můžete podívat v tomto článku.

K podmínkám pro snížení základní sazby zahraničního stravného zaměstnavatelem

Zaměstnavatelé jsou povinni při vyslání zaměstnance na pracovní cestu hradit zvýšené stravovací výdaje spojené s takovou pracovní cestou. Stravné při tuzemských pracovních cestách, stejně tak i zahraniční stravné je poskytováno jako paušální náhrada bez ohledu na skutečně vynaložené náklady zaměstnancem. Na rozdíl od stravného poskytovaného při tuzemských pracovních cestách jsou zaměstnavatelé v podnikatelské sféře oprávněni snížit základní sazbu zahraničního stravného. K tomu, za jakých podmínek tak mohou zaměstnavatelé učinit, se vyjádřil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 19.5.2020, sp. zn. 21 Cdo 2453/2019, kterému se blíže věnuje tento příspěvek.

Neomezená dovolená jako benefit pro zaměstnance

Koncept neomezené dovolené jako zaměstnaneckého benefitu je stále relativně novým na českém trhu a poskytuje ho pouze několik zaměstnavatelů. Přestože zákoník práce dává zaměstnavatelům volnost ve výběru a poskytování benefitů, tento benefit má svoje specifika, která je fajn mít na paměti při jeho zavádění. Krátce je proto představíme v tomto článku.

Nároky a postavení zaměstnanců v insolvenčním řízení

Důsledkem a často také příčinou úpadku zaměstnavatele ve vztahu k zaměstnancům je obvykle neschopnost plnit jejich mzdové nároky a případné nároky na odstupné. Zaměstnanec jakožto slabší strana má vůči zaměstnavateli v rámci řešení jeho úpadku v insolvenčním řízení zvláštní oprávnění.

Náhrada odměny z dohody o pracovní činnosti při nepřidělování práce

Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 991/2019 ze dne 28. 8. 2020 zdůraznil, že podstatně významnější, než eventuální výše škody způsobené v dané věci zaměstnavateli je narušení nezbytné vzájemné důvěry ve vztazích mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a zpochybnění spolehlivosti zaměstnance ve vztahu k majetku zaměstnavatele.

Romana Náhlíková Kaletová

Narušení vztahu důvěry jako důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru

Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 991/2019 ze dne 28. 8. 2020 zdůraznil, že podstatně významnější, než eventuální výše škody způsobené v dané věci zaměstnavateli je narušení nezbytné vzájemné důvěry ve vztazích mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a zpochybnění spolehlivosti zaměstnance ve vztahu k majetku zaměstnavatele.

Přenesení odpovědnosti za oblast BOZP smlouvou

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) je obsáhlé a špatně přehledné právní téma. Zaměstnavatelé musí sledovat úpravu BOZP obsaženou v několika stech předpisech, které upravují desítky oblastí, od prevence rizik, pracovně lékařské péče, osobních ochranných pracovních prostředků, zajištění způsobilosti osob až třeba po klasickou požární ochranu nebo složité otázky odpovědnosti při vzniku škody.

MPSV reaguje na systém PES

Ministerstvo zdravotnictví představilo dlouho očekávaný protiepidemický systém (PES) s pěti stupni v polovině listopadu a o několik týdnů později na tento systém reaguje i MPSV.

Minimální a zaručená mzda v roce 2021

Vláda na svém pondělním zasedání (16. 11. 2020) schválila mimo jiné novou výši minimální mzdy a minimálních úrovní zaručené mzdy. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí by zvýšení minimální mzdy mělo přinést od státního rozpočtu o zhruba 330 mil. Kč za rok více na sociálním pojištění a o cca 140 mil. Kč by měly být vyšší příjmy ze zdravotního pojištění.

Kurzarbeit – vize a aktuální stav

Od letošního jara se Česká republika potýká s koronavirem SARS CoV-2. Reakcí na vzniklou epidemii bylo v oblasti pracovního práva vytvoření tzv. programu Antivirus, který má podnikatelské sféře ulehčit překlenutí ekonomických dopadů této epidemie tím, že stát poskytne finanční příspěvek na mzdové náklady; tím se zabrání masovému propouštění zaměstnanců a nedojde tak ke zvýšení nezaměstnanosti. Program Antivirus – režimy A až C - tak vznikl na ad hoc bázi jako bezprostřední reakce na negativní dopady epidemie.

Poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii

V návaznosti na uzavření škol od 14. října 2020 a v souvislosti s opatřeními proti šíření COVID-19 je v rámci stavu legislativního nouze přijímám zákon, kterým se upravují podmínky poskytování ošetřovného při mimořádných opatřeních. Poslanecká sněmovna schválila v pozměněném znění vládní návrh dne 21. října 2020 a návrh byl postoupen do Senátu dne 22. října 2020 (senátní tisk č. 330). Informace v tomto článku obsažené vycházejí ze znění Návrhu zákona schváleného Poslaneckou sněmovnou dne 21. října 2020.

Sdílené pracovní místo

Novela zákoníku práce zavádí od 1.1.2021 do českého pracovního prostředí nový institut, který má usnadnit pracovní život zejména maminkám na mateřské dovolené, seniorům a studentům, kteří potřebují flexibilně reagovat na situaci v rodině, svoje časové možnosti a sladit tak osobní a pracovní život. Alespoň tak je „sdílené pracovní místo“ prezentováno ministryní práce.

Rozdílné regionální odměňování, ano či ne?

Poměrně poklidné vody letošního léta rozvířil rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3955/2018 ze dne 20. 7. 2020, ve kterém se Nejvyšší soud ČR negativně vyjádřil k systému odměňování zaměstnavatele s celostátní působností, který při určení výše odměny zohledňuje výši životních nákladů v místě výkonu práce.

Doručování po novele ZP

Novela zákoníku práce s účinností od 30.7.2020 mění pravidla doručování důležitých pracovněprávních dokumentů. Změny jsou významné zejména pro doručování právních jednání vedoucích k ukončení pracovního poměru, pokud zaměstnanec není na pracovišti. V příspěvku shrnujeme tyto změny v grafickém přehledu.

Podstatné zhoršení pracovních podmínek u nového zaměstnavatele

Nejvyšší soud ČR se v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1148/2019 ze dne 28. 1. 2020 zabýval interpretací vágního pojmu podstatného zhoršení pracovních podmínek v souvislosti s přechodem práv a povinností dle ustanovení § 339a zákoníku práce, který dosud v české judikatuře nebyl řešen.

Režim C programu Antivirus

Dne 30.6.2020 byl ve sbírce zákonů publikován netrpělivě očekávaný zákon č. 300/2020 Sb., kterým byl rozšířen dosavadní program státních podpor Antivirus o nový režim C, který spočívá v odpuštění plateb odvodů na sociální pojištění některým zaměstnavatelům.

Rozvolnění omezení v souvislosti s překračováním hranic

Jedním z nejzásadnějších zásahů do práv a svobod, které souvisí se šířením pandemie koronaviru, je bezesporu omezení svobody pohybu a pobytu. Počínaje 15.6.2020 jsme se však – alespoň co se Evropské unie (Schengenského prostoru) týče – opět posunuli o něco blíž režimu, který u nás fungoval před vypuknutím pandemie.

Současné ukončení pracovního poměru výpovědí a okamžitým zrušením

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. prosince 2019 potvrdilo, že je možné dát zaměstnanci současně výpověď pro porušení pracovních povinností a okamžité zrušení pracovního poměru, a to i při totožném vymezení tvrzeného porušení pracovních povinností. Rozhodnutí dále zdůrazňuje, že pokud zaměstnanec svým jednáním zneužije důvěru zaměstnavatele, není výše případné škody relevantní, a po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance dále zaměstnával.

Práce v době pracovní neschopnosti

V době pandemie Covid-19 a diskusí o tom, zda přijde či nepřijde na podzim „druhá vlna“, je pro zaměstnavatele poučné sledovat názory Nejvyššího soudu v otázce povinností zaměstnance během dočasné pracovní neschopnosti, které předestřel v rozhodnutí sp.zn. 21 Cdo 3212/2019.

Novela zákoníku práce

Poslanecká sněmovna dne 29. května 2020 ve třetím čtení schválila další tzv. velkou novelu zákoníku práce. Ačkoli se nelze zcela ztotožnit s prezentací této novely ze strany MPSV v tom smyslu, že jde „o výraznou pomoc zaměstnavatelům i rodinám“, novela zákoníku práce bezpochyby přináší několik novinek, které pracovněprávní praxi přinesou určitou úlevu.