Nejvyšší soud se nedávno opětovně zabýval otázkou, zda je možné prodloužit výpovědní dobu v jejím průběhu (21 Cdo 2861/2022).

V současné době je v legislativním procesu mediálně velmi skloňovaná novelizace zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „ZPr“). V rámci těchto změn zákoníku práce, které logicky poutají nejvíce pozornosti (práce na dálku, elektronické doručování, změny práce na DPP/DPČ), však dojde také ke změně souvisejících právních předpisů, kdy jedním z těchto předpisů je i zákon č.251/2005 Sb., o inspekci práce ve znění pozdějších předpisů.

V rámci navrhované právní úpravy má dojít také k tomu, že se u některých přestupků navyšují peněžité sankce (pokuty), které mohou být za spáchání daných přestupků uloženy. Tato změna se má týkat mimo jiné přestupků na úseku BOZP, kdy nově zaměstnavateli, který neposkytne nebo neposkytne bezplatně osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen jako „OOPP“), pracovní oděvy a obuv, hrozí pokuta až do výše 2.000.000,- Kč.

Nově lze tedy postihnout každý případ, kdy zaměstnavatel neposkytne zaměstnanci vhodné OOPP, ačkoliv mu tuto povinnost ukládají zvláštní právní předpisy. V rámci horní hranice sazby tak dochází ke zdvojnásobení dané pokuty.

Úmyslem zákonodárce v tomto případě nepochybně je, vyjádřit zvýšením pokuty závažnost těchto přestupků, kdy je v důvodové zprávě uvedeno, že tato porušení mohou mít přímý vliv na zdraví a životy zaměstnanců, proto dochází k navýšení horní hranice pokuty.

Ostatně, pokud nahlédneme do Ročního programu kontrolních akcí Státního úřadu inspekce práce na rok 2023 (materiál dostupný ZDE), můžeme se dočíst, že oblastní inspektoráty práce (dále jen jako „OIP“) provedly ve sledovaném období roku 2022 celkem 500 kontrol navazujících na pracovní úrazy. Při těchto kontrolách bylo zjištěno, že v 17% případů byly příčinou (nebo jednou z příčin) pracovního úrazu špatně zvolené/absentující OOPP.

Dá se tak zjednodušeně říci, že téměř každá 5. kontrola navazující na pracovní úraz skončila závěrem o pochybení na úseku poskytování OOPP. Vedle nedostatečně vyhodnocených rizik a chybějících proškolení je tak nevybavení zaměstnanců vhodnými OOPP jedním z nejčastějších pochybení na poli BOZP.

Mezi nejčastější příklady chyb, kterých se zaměstnavatelé při poskytování OOPP dopouští, patří tyto:

• zaměstnavatel zcela ignoruje potřebu poskytování OOPP,
• zaměstnavatel poskytuje OOPP pouze formálně, tedy má dané OOPP ukotveny vnitřními předpisy, ale reálně je neposkytuje,
• zaměstnavatel neposkytuje OOPP v odpovídající kvalitě (obyčejné rukavice namísto protichemických, expirované OOPP apod.),
• zaměstnavatel poskytuje OOPP až po splnění nezákonných podmínek (typicky se jedná o vydávání OOPP až po uplynutí výpovědní doby),
• zaměstnavatel vydává OOPP oproti složení peněžité kauce,
• zaměstnavatel nahrazuje vydání OOPP finančním plněním.

V rámci již zmíněného Ročního programu kontrolních si pak nelze nevšimnout, že také v roce 2023 plánují OIP až 8700 kontrol na poli BOZP, kdy mají ambici se zaměřovat na kontroly BOZP v odvětví:

• zpracovatelského průmyslu a strojírenství,
• stavebnictví,
• dopravy,
• těžby a zpracování dřeva,
• terciální sféry,
• zemědělství a potravinářství.

S ohledem na plánovanou změnu právní úpravy (již zmíněné zdvojnásobení sankce) lze počítat s tím, že tento trend bude pokračovat i po přijetí naznačené novelizaci, tedy v roce 2024.

Pokud tak spadáte do jednoho z výše uvedených odvětví, doporučujeme provést revizi (nejen) v této oblasti, neboť šance, že k Vám zavítá OIP na kontrolu, je poměrně vysoká a v případě závažného pracovního úrazu hraničí tato šance téměř s jistotou.

Mgr. Jakub Oliva, LL.M., advokát

ARROWS ETL Global