Poslední novelou zákoníku práce, účinnou od 1. října 2023, došlo k vyslyšení dlouholetého volání praxe a zakotvení výslovné úpravy home office do tohoto právního předpisu. Nové znění ustanovení § 317 zákoníku práce se tak věnuje práci na dálku, jak je nově práce z domova či odjinud než z pracoviště zaměstnavatele označována.
Dne 1.8.2023 nabyl účinnosti zákon o ochraně oznamovatelů, který umožňuje podávání oznámení o možném protiprávním jednání (tj. trestné činy, závažnější přestupky, porušení zákona o ochraně oznamovatelů a porušení jiných právních předpisů nebo předpisů Evropské unie ve specifických oblastech) a poskytuje oznamovateli, kterým může být např. zaměstnanec, uchazeč o zaměstnání, obchodní partner nebo člen orgánu právnické osoby, ochranu před případnými odvetnými opatřeními (např. rozvázání pracovního poměru, snížení mzdy, výpověď nebo odstoupení od smlouvy) ze strany povinných subjektů, tedy zaměstnavatelů s 50 a více zaměstnanci, vybraných orgánů veřejné moci a zadavatelů veřejných zakázek.
Nedávná novela zákoníku práce, jenž především prováděla evropskou směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a směrnici o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách přinesla i jedno nečekané překvapení, a to v podobě § 93a Zákoníku práce (ZP) týkající se „další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví“. Tento institut byl do novely přidán až poslaneckým návrhem, který podal MUDr. Vít Kaňkovský spolu s šesti dalšími poslanci, a to v relativně pozdní části projednávání novely v Poslanecké sněmovně. Představení tohoto institutu bylo údajně reakcí na zpřísnění režimu dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a cílem bylo zlegalizovat situaci, kdy pracovníci ve zdravotnictví často reálně vykonávají větší objem práce, než zákon dovoluje. Novela byla schválena včetně předmětného poslaneckého návrhu a účinnosti nabyla 1.10.2023. Původní záměr byl ponechat institut další dohodnuté práce přesčas v zákoně až do konce roku 2028.