Vítejte na stránkách spolku advokátů specializujících se na pracovní právo - Czech Employment Lawyers Association (CzELA).
CzELA vznikla v roce 2012 a spojila přední české advokáty, kteří dlouhodobě a aktivně působí v oblasti pracovního práva. Jednou z hybných sil, díky kterým byla realizována myšlenka vzniku pracovněprávní asociace, byla potřeba vytvořit prostředí, v němž se odborníci na pracovní právo mohou sejít, podělit se o cenné zkušenosti ze své praxe a společnými silami se pokusit změnit české pracovněprávní prostředí k větší efektivitě a lepšímu fungování.
Upozorňujeme, že CzELA neposkytuje právní služby ani právní poradenství. Pokud máte zájem o tyto služby, obraťte se prosím na jednotlivé členy CzELA, kteří tyto služby poskytují.
K doručení písemnosti emailem do soukromé emailové schránky zaměstnance se bude stále vyžadovat předchozí písemný souhlas zaměstnance s tímto způsobem doručováním a stále bude nutné připojit uznávaný elektronický podpis.
V poslední době se do mnoha zemí začal rozšiřovat trend služeb tzv. Employer of Record ("EOR"). O co se vlastně jedná? Společnosti nabízející EOR služby na sebe v podstatě převezmou roli "papírového" zaměstnavatele, zatímco materiálně je zaměstnavatelem zcela jiný subjekt. V praxi to vypadá tak, že pracovní smlouvu uzavírá zaměstnanec s EOR poskytovatelem, který rovněž zaštiťuje všechny povinnosti zaměstnavatele jako je přihlášení zaměstnanců k příslušným orgánům státní správy a následné odvádění zákonných odvodů, zabezpečení plnění povinností na úseku bezpečnosti práce a rovněž hradí zaměstnancům mzdy. Skutečný zaměstnavatel pak ukládá zaměstnancům pracovní úkoly, řídí a organizuje jejich práci, rozhoduje o jejich odměňování apod. Nejčastějším důvodem pro využívání těchto služeb je zejména odpadnutí povinnosti založení společnosti nebo odštěpného závodu v České republice.
Velký senát Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) dne 14. února 2023 ve věci č. 21884/18 – Halet proti Lucembursku konstatoval v poměru 12:5, že trestní odsouzení stěžovatele – whistleblowera z důvodu zpřístupnění důvěrných dokumentů zaměstnavatele ze soukromého sektoru ohledně daňových praktik nadnárodních společností médiím, představovalo porušení jeho svobody projevu, zejména svobody šířit informace, chráněné článkem 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), a přiznal stěžovateli nemajetkovou újmu ve výši 15.000 EUR.