Dne 1. 7. 2021 nabyla účinnosti novela zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), provedená zákonem č. 38/2021 Sb., kterým byly v OSŘ novelizovány ustanovení § 304c až 304e o právní úpravu chráněného účtu. Jelikož i v exekučním řízení se použijí přiměřeně ustanovení OSŘ, není-li stanoveno jinak, tato úprava bude aplikovaná i v exekučních řízeních. Institut chráněného účtu má významným způsobem ulehčit praktické fungování zaměstnanců, kteří mají exekuce, a jsou tak terminologií procesních předpisů označováni za „povinné“.
Přijetí právní úpravy chráněného účtu má předcházet situacím, kdy povinnému byla nejprve provedena exekuční srážka ze mzdy a současně mu byl zablokován i jeho bankovní účet, kam mu zaměstnavatelem byla zaslána zbývající část mzdy. Zaměstnanec se tak snadno mohl dostat do situace, kdy mu bylo znemožněno nakládat s celým zbytkem mzdy vyplaceným zaměstnavatelem. V praxi pak následně docházelo k tomu, že zaměstnanci požadovali výplatu mzdy v hotovosti nebo jim mzda byla zasílána na bankovní účet jiné osoby.
Chráněný účet má sloužit k tomu, aby finanční prostředky na něm uložené byly po celou dobu plně k dispozici pro majitele účtu a proti takovému účtu nebude možné vést exekuci. Jinak má chráněný účet fungovat stejně jako jiný běžný účet v bance. Na druhou stranu však institut chráněného účtu nemá být způsobem, jak si před exekutorem schovávat jakékoli finanční prostředky. Na chráněný účet se tak dostanou pouze příjmy, které nelze exekučně postihovat, a příjmy, ze kterých již byla příslušná srážka provedena (typicky právě čistá mzda po provedení zákonných i exekučních srážek).
Případnému zneužití chráněného účtu se předchází tím, že peněžní ústav bude na chráněný účet připisovat platby pouze z předem označených zdrojů (půjde tak především o pohledávky dle § 317 odst. 1 až 3, § 318 nebo § 319 OSŘ, od plátce mzdy nebo plátce jiného příjmu podle § 299 OSŘ a je-li k rukám povinného placeno i výživné na dítě, tak i od dlužníka z výživného). K tomuto účelu bude potřeba peněžnímu ústavu přesně označit konkrétní účty, ze kterých budou tyto „chráněné příjmy“ přicházet.
Zaměstnavatelům (či obecně všem dlužníkům z chráněných příjmů) tak přibude nová povinnost vystavit na žádost zaměstnance nebo exekutora bez zbytečného odkladu potvrzení na předepsaném formuláři a vyplnit v něm předepsané údaje (identifikaci zaměstnavatele, zaměstnance, číslo účtu, z něhož je mzda odesílána a číslo účtu, na který je tato mzda zasílána, ale i datum vystavení potvrzení). Dále budou mít povinnost ode dne vystavení potvrzení vyplácet z účtu uvedeného v potvrzení pouze příjmy, které mohou být chráněny (tedy mzdu nebo jiné příjmy nahrazující odměnu za práci, případně o příjmy uvedené v § 299 OSŘ; ostatní dlužníci z chráněných příjmů pak pouze příjmy uvedené v § 317 odst. 1 až 3, § 318 nebo § 319 OSŘ).