S ohledem na množství aktuálně projednávaných změn v oblasti pracovního práva předkládáme následující pracovní přehled, ve kterém jsme se pokusili vystihnout hlavní témata a naznačit možné změny stávající právní úpravy.

(1) DPP + DPČ – ODVODY A HLÁŠENÍ 

Jedná se o tzv. Jurečkův pozměňovací návrh a novelu dle Sněmovní tisk 570 (psp.cz). Novela byla schválena a prezident zákon podepsal dne 7. 6. 2024. Úprava odvodů u DPP je zakomponována v rámci novely ZISIF (zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech).

Zjednodušení úpravy oproti verzi schválené v loňském roce v rámci tzv. konsolidačního balíčku spočívá zejména v zavedení nového institutu - tzv. „oznámené dohody“, tj. dohody oznámené zaměstnavatelem ČSSZ, pro niž bude platit vyšší limit vzniku odvodové povinnosti, a to 25 % průměrné mzdy (aktuálně cca 10 500 Kč). Zaměstnavatel by tak od počátku jednoznačně věděl, zda bude odvádět pojistné, příp. srážkovou nebo zálohovou daň ap.

Režim oznámené dohody může být u zaměstnance uplatňován pouze jedním zaměstnavatelem.  U dalších dohod sjednaných týmž zaměstnancem s jinými zaměstnavateli by proto vznikala účast nemocenského pojištění za stejných podmínek platných pro všechny ostatní pracovní vztahy, tj. pojištění by se neplatilo do částky 4 000 Kč.

Účinnost nové úpravy odvodové povinnosti je navržena k 1. lednu 2025; u řady ustanovení z původní úpravy v konsolidačním balíčku však zůstává původní účinnost již k 1. 7. 2024 (tzn. těch, která nebyla zrušena ev. nahrazena) – jde např. o § 9a zákona o pojistném na sociální zabezpečení, kde je zakotvena oznamovací povinnost zaměstnavatele vůči OSSZ ohledně údajů o zaměstnancích činných na základě dohody o provedení práce.

Dosavadní stav u tzv. podlimitních dohod (10 tisíc Kč) byl následující:

• zaměstnavatel srazil daň 15 procent
• zaměstnavatel odvedl daň finančnímu úřadu
• pojistné se nedovádělo 
• tzv. podlimitní dohody zaměstnance se nijak neevidovaly

Stav počínaje červencem 2024:

• nové dohody a výši výdělku musí zaměstnavatel nahlásit ČSSZ nejpozději do 20. srpna
• sankce při nesplnění povinnost nahlásit dohodu je až 50 tisíc Kč
• dohlásit se musí i starší podlimitní dohody, které nebyly ukončeny
• ČSSZ bude oprávněna poskytnout údaje o příjmech např. exekutorům nebo finanční správě
• nezaměstnaný s uzavřenou dohodou nemůže být veden v evidenci ÚP

Stav od 1. 1. 2025:

• zaměstnavatelé a zaměstnanci budou odvádět sociální a zdravotní pojistné dle jiných pravidel
• odvody se týkají výdělků vyšších než 25 % průměrné mzdy (10 500 Kč) resp. vyšších než 4 000 Kč
• budou existovat dvě kategorie dohod
• tzv. oznámená podlimitní dohoda (tj. první dohoda, která bude oznámena)
• ostatní dohody 
• u tzv. oznámené podlimitní dohody platí limit 25 % průměrné mzdy (10 500 Kč)
• u všech dalších dohod platí limit 4 000 Kč
• pojistné ušetří zaměstnavatel, který dohodu nahlásil jako první a vytvořil si „oznámenou dohodu“
• nebude nadále možné uzavřít více podlimitních dohod na jednu práci a vyhnout se tak pojistnému

(2) NOVELA ZP – VÝPOVĚĎ BEZ UDÁNÍ DŮVODU (FLEXIBILNÍ NOVELA)

Projednání a schválení této novely bude ještě chvíli trvat. V květnu 2024 bylo teprve ukončeno meziresortní připomínkové řízení s tím, že zatím nebylo vyhodnoceno a nelze tak odhadnout, kdy bude k dispozici upravené znění návrhu novely (MPSV-2024/78761-521/2). Stále by měla být zvažována účinnost od roku 2025.

Klíčové změny by se měly dotknout následujících oblastí:

a) podpora slaďování rodinného a pracovního života pro rodiče malých dětí – nově má ZP umožnit zaměstnancům, kteří čerpají rodičovskou dovolenou, aby u téhož zaměstnavatele vykonávali na základě DPČ nebo DPP stejný druh práce, který vykonávali před nástupem na dovolenou. Dále má být zaručen návrat na stejnou pracovní pozici a na stejné pracoviště pro zaměstnance vracející se z rodičovské dovolené před dosažením 2. roku věku dítěte;

b) pravidla pro podání výpovědi z pracovního poměru nově – výpovědní doba se má rozběhnout již od dne doručení výpovědi druhé straně. Dále má být zkrácena výpovědní doba na jeden měsíc v případě výpovědi pro porušení pracovní kázně nebo nesplňování předpokladů či požadavků zaměstnavatele pro výkon práce;

c) nové možnosti organizace pracovní doby – rozvrhování pracovní doby samotným zaměstnancem na základě dohody se zaměstnavatelem (samorozvrhování); možnost výraznějšího zkrácení denního odpočinku v případě řešení mimořádných událostí a havarijních stavů, a to až na šest hodin (odpočinek ale musí být poskytnut následující den);

d) úprava zkušební doby – cílem má být větší flexibilita díky prodloužení o měsíc až o dva, např. ze tří měsíců na čtyři u běžných zaměstnanců a ze šesti měsíců na osm u pracovníků na vedoucích pozicích;

e) nové možnosti mladistvých ve věku od 14 let – má být umožněno vykonávat určité lehké práce v době hlavních letních prázdnin, a to i bez ukončené povinné školní docházky;

f) doručování platového a mzdového výměru, zjišťování průměrného výdělku, některé otázky účasti odborů atd. – mají platit nová pravidla doručování;

g) výpověď z pracovního poměru bez uvedení důvodu – podle ministra Jurečky se o tom neuvažuje.

(3) TRANSPOZICE SMĚRNICE TÝKAJÍCÍ SE TRANSPARENTNOSTI ODMĚŇOVÁNÍ

Projednání návrhu novely ZP bylo zařazeno na schůzi PSP svolanou od 11. 6. 2024 (Sněmovní tisk 663 (psp.cz)

Tato novela má transponovat směrnici o přiměřených minimálních mzdách v EU. Novela ZP má zakotvit valorizační mechanismus minimální mzdy a opatření na podporu kolektivního vyjednávání, změnit úpravu zaručené mzdy a zavést zaručený plat.

Mají být přijata opatření na podporu kolektivního vyjednávání, aby nedocházelo k blokaci kolektivního vyjednávání malými organizacemi při pluralitě odborových organizací u jednoho zaměstnavatele (změna § 24).

Změny se dotknou rovněž několika souvisejících otázek, např. institutu zaručené mzdy.

Navrhuje se rovněž zrušit povinnost vytvářet písemný rozvrh dovolených.

Navržená účinnost byla dnem 1. července 2024 s výjimkami.

(4) TRANSPOZICE SMĚRNICE O PLATFORMÁCH

Směrnice o platformách (Směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem) byla schválena teprve Evropským parlamentem dne 24. dubna 2024 a od té doby není žádný posun, čeká se stále na projednání Radou (Procedure File: 2021/0414(COD) | Legislative Observatory | European Parliament (europa.eu)

Jak naznačuje název směrnice, tato úprava by se neměla přímo dotknout „běžných“ zaměstnavatelů, kteří nebudou spadat do definice (digitální) „platformy“. Zatí, ale není jasné, jak bude směrnice trnsponována a jak tedy bude vypadat definice „platformy“, která určí, na které zaměstnavatele se bude tato úprava vztahovat.

Stručně řečeno, jedním z hlavním cílů směrnice je zajistit, aby pracovníci platforem měli postavení zaměstnanců, a nedocházelo k výkonu falešné samostatně výdělečné činnosti. V českých podmínkách se jedná o problematiku „práce na IČO“, tj. výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah s cílem vyhnout se rgulaci zákoníku práce (dříve tzv. „švarcsystém“).

Tuto novou regulaci se vyplatí sledovat s ohledem na to, že se úprava bude dotýkat obecně citlivé otázky nelegálního zaměstnávání při využívání pracovníků poskytujících práci (služby) zaměstnavateli na základě vlastního živnostenského oprávnění. Nová právní úprava může zavézt domněnku pracovního poměru, která se uplatní, pokud bude zjevné, že dochází ke kontrole a řízení pracovníků ze strany zaměstnavatele (platformy).