Svou cestu legislativním procesem právě pomalu ale jistě dokončuje dlouho očekávaná novela zákoníku práce. Některé změny v ní uvedené by měly nabýt účinnosti již první den kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení novely ve Sbírce zákonů, Senát však navrhuje účinnost až od 1. 1. 2024. O konečném znění rozhodne Poslanecká sněmovna.

Novela zákoníku práce je primárně novelou transpoziční – dochází k ní z důvodu nutného přijetí pravidel a práv stanovených ve dvou evropských směrnicích do českého právního řádu. 

Jednou z podstatných změn, které novela zákoníku práce zavádí, je rozšíření úpravy práce na dálku – tzv. home office. Protože však může zaměstnanec práci na dálku vykonávat např. i z chaty, nebo jakéhokoliv jiného vhodného místa, používá novela právě označení „práce na dálku“, a nikoliv přímo se nabízející „práci z domova.“

Doposud byl zákoník práce v úpravě home office poměrně střídmý a chápal jej v souvislosti s tzv. domáckým zaměstnancem. Tedy zaměstnancem, který sice nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, vykonává tedy práci na dálku (resp. z domova), svou pracovní dobu si ale rozvrhuje sám – určuje si sám počátek i konec pracovní doby, a nepodléhá tak rozvrhu pracovní doby určeného zaměstnavatelem. Nová úprava však chápe zaměstnance pracujícího na dálku jinak. Jediná zásadní změna, která odlišuje takového zaměstnance oproti „běžnému“ zaměstnanci, je právě jeho fyzická nepřítomnost a s tím spojená náhrada nákladů spojených s výkonem práce na dálku. Pravidla pracovní doby stanovená zaměstnavatelem se na nového zaměstnance pracujícího na dálku vztahují v plném rozsahu, pokud si se zaměstnancem nesjednají jinak. Nutno podotknout, že na zaměstnance vykonávajícího práci na dálku se vztahují také předpisy BOZP a jeho „nové pracoviště“ – nejčastěji domov – by mělo tyto normy také splňovat.

Dohoda o práci na dálku

Výkon práce na dálku – home office je možný pouze na základě písemné dohody o práci na dálku (neplatí pouze pro státem nařízený home office v době např. pandemie). Dohoda nemá povinné zákonné náležitosti a může být vypovězena oběma stranami, a to s 15denní výpovědní dobou, je ale možno sjednat dobu jinou. Také lze sjednat, že dohodu vůbec nelze vypovědět.

Změny pro některé privilegované skupiny zaměstnanců

Novela dále nově některým určitým skupinám zaměstnanců přiznává právo požádat zaměstnavatele o umožnění výkonu práce na dálku, který je následně povinen se žádostí zabývat a v případě, že ji zamítne, její zamítnutí řádně písemně zdůvodnit.

Písemnou žádost o umožnění výkonu práce na dálku jsou oprávněni podat:

•  zaměstnanec pečující o dítě mladší než 9 let,
• těhotná zaměstnankyně,
• zaměstnanec, který pečuje o osobu, která se považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve II., III. nebo IV. stupni.

Toto oprávnění je přímým promítnutím směrnice o work-life balance do našeho právního řádu, a přestože je jistě vhodné nabídnout těmto skupinám zaměstnanců větší flexibilitu v práci a umožnit jim vykonávat práci mimo pracoviště zaměstnavatele, pokud zaměstnavatel jejich žádost zamítne, mohou jej k tomu vést i jiné než vážné provozní důvody. Úprava je k zaměstnavateli v tomto případě tedy o něco shovívavější, než je ohledně žádosti o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby.

Náhrada nákladů za práci na dálku

Nově mají zaměstnanci výslovně právo na náhradu nákladů, kterém jim při práci na dálku mohou vzniknout. Může se jednat např. o proplacení spotřebované elektřiny, plynu nebo vody, případně i poplatek za zavedení spolehlivého internetového připojení. Náhrada těchto nákladů může být hrazena dvěma způsoby:

• jako skutečně vzniklé náklady, které ale zaměstnanec musí prokázat, nebo
• paušální částkou.

O využití náhrady nákladů prostřednictvím pravidelné úhrady paušální částky může rozhodnout zaměstnavatel jednostranně ve vnitřním předpise, nebo si tento způsob náhrady nákladů může se zaměstnancem písemně sjednat. Výši paušální částky stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou a bude ji pravidelně valorizovat stejně jako cestovní náhrady. Minulý rok byla navrhována částka 2,80 Kč za hodinu, předpokládám ale, že nakonec bude částka o něco vyšší. Paušální částka bude splatná v následujícím kalendářním měsíci, zpravidla tedy společně se mzdou za práci vykonanou v předchozím měsíci. Nárok na náhradu nákladů je možné sjednat i u zaměstnanců vykonávajících práci na dálku na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP/DPČ), automaticky se však neuplatní.

Zaměstnavatel se zaměstnancem si však mohou předem písemně sjednat, že náhrady nákladů za výkon práce na dálku nebo jejich část zaměstnanci nepřísluší, a úplně se tak vyhnout jakékoliv náhradě nákladů vzniklých při výkonu práce na dálku, což bude pro mnohé zaměstnavatele velice lákavé, ovšem z právního pohledu se jedná o popření základního principu, že závislá práce je konána na náklady zaměstnavatele.