Nejvyšší soud se nedávno opětovně zabýval otázkou, zda je platné okamžité zrušení pracovního poměru, které je zaměstnanci doručeno poštou ve formě prosté fotokopie (včetně podpisu zaměstnavatele).

V posuzovaném případě (21 Cdo 1126/2023) zaslal zaměstnavatel zaměstnankyni e-mailem dokument nazvaný "Okamžité zrušení pracovního poměru", a následně kopii přílohy tohoto e-mailu zaměstnankyně obdržela poštou.

Zákoník práce v §60 stanoví, že okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží. Klíčovou otázkou, kterou Nejvyšší soud v tomto případě řešil, proto bylo, zda je okamžité zrušení pracovního poměru, vyhotovené a doručené zaměstnanci v prosté fotokopii (včetně podpisu zaměstnavatele), písemným jednáním. 

Nejvyšší soud potvrdil svůj předchozí závěr, že písemný projev vůle směřující k rozvázání pracovního poměru musí být opatřen vlastnoručním podpisem zaměstnavatele – jinými slovy, na písemném jednostranném právním úkonu směřujícím k rozvázání pracovního poměru (výpověď nebo okamžité zrušení) nemůže být vlastnoruční podpis zaměstnavatele nahrazen mechanickými prostředky. 

U okamžitého zrušení pracovního poměru doručeného zaměstnanci poštou v prosté fotokopii proto nedodržení písemné formy mělo za následek, že toto okamžité zrušení pracovního poměru bylo zdánlivým (nicotným) právním jednáním, ke kterému se nepřihlíží.

Co znamená toto rozhodnutí pro praxi? 

Pokud bude zaměstnavatel zaměstnanci doručovat výpověď nebo okamžité zrušení osobně nebo poštou, je nutné, aby byl tento dokument podepsán vlastnoručně osobou oprávněnou jednat jménem zaměstnavatele. Nelze použít razítko nebo jiný mechanický prostředek nahrazující podpis, ani doručit fotokopii. 

Pokud bude zaměstnanci doručena osobně nebo poštou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru, které nejsou vlastnoručně podepsány osobou oprávněnou jednat jménem zaměstnavatele, k právním důsledkům takového dokumentu se vůbec nepřihlíží. V tomto případě by tedy zaměstnanec neměl žalovat neplatnost rozvázání pracovního poměru podle §69 a násl. Zákoníku práce.