Pokrok v oblasti umělé inteligence (dále jen „UI“) zásadně mění naše životy a nesporně ovlivňuje i sféru práce a zaměstnávání. Jak se UI stává stále běžnějším nástrojem, předpokládá se, že v blízké budoucnosti dojde k hlubokým transformacím, které postihnou téměř každého z nás. Je klíčové porozumět těmto změnám a připravit se na ně, aby UI sloužila k prospěchu lidstva a nezpůsobila nepříznivé důsledky.

Jednou z hlavních oblastí, kde UI ovlivní práci, je automatizace a strukturální změny v pracovních úlohách. To může vést k obavám z masové nezaměstnanosti, ale také k vytváření nových pracovních příležitostí. Diskuse se také točí kolem toho, zda budou více postiženy nízkokvalifikované nebo vysoce kvalifikované pozice, a do jaké míry bude celkový pracovní trh ovlivněn. Změny ve struktuře zaměstnanosti, jako je práce na dálku a práce na zakázku, budou významnými trendy, které podporuje UI. Tyto změny vyžadují nové dovednosti a flexibilní přístup k práci.

Používání algoritmů a UI ve výkonu práce vyvolává otázky spravedlnosti a dodržování základních lidských práv. Důležité je zajistit, aby algoritmy a UI byly transparentní a nediskriminovaly žádnou skupinu. Snadná dostupnost nástrojů pro tvorbu tzv. deepfakes (tedy uměle vytvořený obsah, který negativně ovlivňuje vnímání lidí např. v předvolebních kampaních) představuje výzvu v oblasti spravedlnosti a transparentnosti právě v rámci těchto politických problematik či jiných důležitých událostí. 

V současné době proti tomuto bojuje i samotná Evropská unie, kdy nedávno přijala Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligence neboli tzv. Akt o umělé inteligenci, který klasifikuje UI podle rizik a stanovuje podmínky pro její používání. Zakázané jsou právě systémy UI porušující základní práva, a zároveň existují přísná pravidla pro vysoce rizikové UI v oblasti zaměstnávání. Používání UI například k monitoringu zaměstnanců vyvolává otázky ochrany soukromí a osobních údajů, které jsou chráněny především GDPR a českými právními předpisy, konkrétně tedy Listinou základních práv a svobod a občanským zákoníkem. Nové směrnice Evropského parlamentu či nařízení Rady, které se postupně dále vydávají k ochraně soukromí zaměstnanců a jejich osobních údajů, aby zamezili k jejich zneužití UI, se tímto snaží zajistit mnohem vyšší ochranu práv zaměstnanců v této oblasti.

Kromě GDPR chrání zaměstnance také Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES, která zajišťuje informování a konzultace zaměstnanců v EU. Tato směrnice dává zaměstnancům právo na informace a konzultace, zejména pokud použití UI může výrazně změnit organizaci práce. Nové pravidla týkající se informací o automatizovaných systémech budou zahrnuta do navrhované Směrnice Evropského parlamentu a Rady na ochranu práv pracovníků platforem.

Vstup UI do pracovního prostředí klade nové požadavky na pracovní právo. Je nutné dbát na již zmíněnou transparentnost, etiku a dodržování právních norem, aby UI byla prostředkem pro podporu rozhodování, nikoli náhradou za lidský přístup. Celkově je klíčové, aby pracovní právo a regulace zaměstnávání reflektovaly nové výzvy a zajistily co nejlepší prostředí pro práci s UI a umožnily tak její prospěšné využití pro společnost.