Zaměstnavatelé se v posledních měsících připravují na změny, které jim přinese tzv. „velká novela zákoníku práce.“ Zásadních novinek se dočkají i dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, které se mají zásadním způsobem přiblížit pracovnímu poměru založenému pracovní smlouvou. 

Zaměstnávání „dohodářů“ bude pro zaměstnavatele nově znamenat vyšší administrativu. Vedle novely zákoníku práce totiž prochází legislativním procesem rovněž návrh vládního konsolidačního balíčku, který má řadou opatření ozdravit veřejné finance. Předpokládaná účinnost je od 1. ledna 2024, ale vzhledem k lítým politickým bojům není vyloučeno, že vstoupí v účinnost později nebo že oproti vládní verzi dozná novela v Parlamentu ještě značných změn. V Poslanecké sněmovně je totiž zákon nyní před druhým čtením jako sněmovní tisk 488 a ke dni sepsání tohoto článku (8. 8. 2023) je k němu zveřejněno okolo třiceti pozměňovacích návrhů, a to i z řady poslaneckých zástupců pětikoalice.

Konsolidační balíček se zaměřuje mimo jiné právě na dohody o provedení práce (DPP), konkrétně je jeho cílem právně ošetřit častou praxi, kterou je práce zaměstnance na DPP u více zaměstnavatelů najednou. Z pohledu odvodů na sociální a zdravotní pojištění se totiž příjmy z vícero dohod o provedení práce u různých zaměstnavatelů podle aktuální úpravy nijak nesčítají, jediným limitem pro odvody na sociální a zdravotní pojištění je tak částka 10.000 Kč u jednoho zaměstnavatele. U zaměstnance, který pracoval primárně na základě kumulace několika DPP u různých zaměstnavatelů, a to i s výdělky do 10.000 Kč u daného jednoho zaměstnavatele měsíčně, tak mohla nastat situace, že mu přes relativně vysoké měsíční příjmy byl často vyměřen nízký nebo dokonce žádný starobní důchod. Uvedený způsob práce se pak odráží i do zátěže celého sociálního systému, kdy jsou lidé s velmi nízkým anebo žádným důchodem často odkázaní na čerpání dávek státní sociální podpory. Tomu by chtěla nová právní úprava zabránit, a to prostřednictvím dvou opatření. 

Návrh zákona přichází jednak se stanovením dvou limitů pro vznik účasti zaměstnanců, kteří pracují na základě dohody či více dohod o provedení práce, na nemocenském pojištění (a tím i na sociálním pojištění):

1. první limit pro vznik účasti na pojištění bude stanoven pro veškeré dohody o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25% průměrné mzdy (což dnes zhruba odpovídá současnému limitu pro odvody ve výši 10.000 Kč);
2.  druhý limit má být stanoven pro případy souběhu více dohod o provedení práce jednoho zaměstnance u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy (dnes zhruba 16.140 Kč).

Aby mohlo být toto opatření účinně vymáháno, má být pro zaměstnavatele zavedena nová ohlašovací povinnost vůči ČSSZ. Zaměstnavatel bude muset každou DPP zaregistrovat na České správě sociálního zabezpečení, a to ve lhůtě 8 kalendářních dnů ode dne nástupu daného zaměstnance do zaměstnání. Oznámení se budou podávat na předepsaném tiskopisu, stejně tak bude zaměstnavatel povinen ve stejné lhůtě nahlásit skončení zaměstnání zaměstnance pracujícího na DPP, a to i v případě, pokud za celou dobu trvání příslušné DPP povinnost odvodů nevznikla. 

Do 20. dne každého kalendářního měsíce bude zaměstnavatel povinen předložit příslušné OSSZ údaje o zúčtovaných příjmech svých zaměstnanců pracujících na základě DPP za předchozí kalendářní měsíc. Povinně oznamovanými údaji tak budou osobní údaje těchto zaměstnanců a výše příjmů, které zaměstnanec z dohody za předcházející měsíc obdržel, nebo informace, že daný měsíc zaměstnanci z příslušné dohody žádný příjem neplynul. ČSSZ na základě této informační povinnosti následně vyhodnotí, zda zaměstnanec v daném kalendářním měsíci dosáhl rozhodného příjmu, a pokud ano, informuje ČSSZ o této skutečnosti všechny dotčené zaměstnavatele, kterým pak vzniká povinnost odvodů na sociálním pojištění z odměny těchto zaměstnanců.

Nové povinnosti ale mají mít i samotní zaměstnanci. Pokud budou mít v rámci jednoho kalendářního měsíce uzavřenou více než jednu dohodu o provedení práce u minimálně dvou různých zaměstnavatelů, budou muset tuto skutečnost všem daným zaměstnavatelům oznámit. Tuto povinnost budou moci splnit i prostřednictvím emailové adresy zaměstnavatele nebo datovou zprávou. V souvislosti s tím bude muset zaměstnavatel prokazatelně potvrdit zaměstnanci přijetí tohoto oznámení a následně toto oznámení uchovávat.

V této souvislosti budou zaměstnavatelé povinni splnit vůči zaměstnanci pracujícímu na základě DPP novou poučovací povinnost.  A to nejpozději v den nástupu do práce zaměstnance informovat o jeho povinnosti sdělit zaměstnavateli uzavření nebo trvání dalších dohod o provedení práce s jinými zaměstnavateli. Zaměstnavatel musí současně poučit zaměstnance i o následcích, které zaměstnanci hrozí za nesplnění této povinnosti. Pokud by zaměstnanec totiž oznamovací povinnost o souběhu DPP nesplnil, hrozí, že mu bude uloženo, aby místo svých zaměstnavatelů odváděl veškeré pojištění ze všech svých DPP: „pokud zaměstnavatel namítne, že žádné oznámení od zaměstnance v této věci neobdržel a zaměstnanec nedoloží, že zaměstnavatel mu potvrdil, že toto oznámení od něho obdržel, je zaměstnanec povinen uhradit pojistné ze zúčtovaného příjmu sám, a to i pojistné, které jinak platí zaměstnavatel za sebe“ uvádí k tomu důvodová zpráva.

Zároveň zaměstnavatel bude muset být připraven doložit, že tuto informaci splnil. V praxi se z toho důvodu bude jevit jako nepraktičtější zapracovat toto poučení přímo do dohod o provedení práce nebo do souvisejících informací pro zaměstnance, které jsou rovněž novinkou, kterou zavádí do českého právního řádu aktuální novela zákoníku práce.