Zákoník práce umožňuje, aby byla se zaměstnancem uzavřena konkurenční doložka, tedy dohoda, kterou se zaměstnanec zaváže, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Konkurenční doložka musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Zaměstnavatel může od konkurenční doložky odstoupit pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance. Až dosud však judikatura Nejvyššího soudu dovozovala, že od konkurenční doložky nemůže zaměstnavatel odstoupit bez uvedení důvodu.

Od tohoto názoru a zavedené soudní praxe se však ve svém rozsudku sp. zn. 31 Cdo 2955/2023 ze dne 13. 12. 2023 odchýlil Velký senát Nejvyššího soudu, který se naopak přiklonil ke stanoviskům obsaženým v nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1889/19 ze dne 21. 5. 2021. Podle Nejvyššího soudu tak nyní může zaměstnavatel od konkurenční doložky po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance odstoupit i na základě smluvního ujednání, podle kterého je zaměstnavatel v uvedené době oprávněn od konkurenční doložky odstoupit bez uvedení důvodu nebo z jakéhokoliv důvodu, popřípadě i na základě jinak obdobně sjednané možnosti odstoupení. Nicméně v případném soudním sporu ohledně platnosti odstoupení od konkurenční doložky ze strany zaměstnavatele, jsou soudy povinny poskytnout ochranu i základním právům a legitimním zájmům zaměstnance, a to prokáže-li se, že zaměstnavatel jednal svévolně nebo zneužil své smluvně zakotvené možnosti odstoupit od konkurenční doložky.

Při posuzování, zda odstoupení zaměstnavatele od konkurenční doložky bylo legitimní a nebylo výrazem jeho libovůle či dokonce zneužitím práva zaměstnavatele, je přitom dle názoru Nejvyššího i Ústavního soudu vzít v úvahu všechny relevantní okolnosti daného příkladu, zejména:

a) dobu, kdy k odstoupení zaměstnavatele od konkurenční doložky došlo,

b) odstoupil-li zaměstnavatel od konkurenční doložky těsně před skončením pracovního poměru zaměstnance, pak zvážit důvod, proč tak nemohl učinit dříve,

c) odstoupil-li zaměstnavatel od konkurenční doložky bez uvedení důvodu, důvod, proč vázanost stran konkurenční doložkou považoval zaměstnavatel za nežádoucí, nepřiměřenou, neudržitelnou nebo nespravedlivou,

d) skutečnosti nasvědčující tomu, že zaměstnanec si své budoucí zaměstnání nebo jiné kariérní uplatnění vybral právě s ohledem na svou vázanost konkurenční doložkou (např. si již našel povolání, které požadavkům plynoucím z konkurenční doložky vyhovuje, nebo naopak odmítl nabídku povolání, které těmto požadavkům nevyhovovalo), nebo

e) skutečnosti nasvědčující tomu, že zaměstnavatel jednal svévolně nebo zneužil svého práva odstoupit od konkurenční doložky (např. se chtěl zprostit povinnosti poskytovat zaměstnanci peněžité vyrovnání v době, kdy věděl nebo mohl a měl vědět, že zaměstnanec si své budoucí zaměstnání nebo jiné kariérní uplatnění vybral právě s ohledem na svou vázanost konkurenční doložkou).