Mgr. Helena Hangler, advokátka, advokátní kancelář Schönherr

V návaznosti na evropskou směrnici (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, byl v České republice přijat zákon o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon“). Zákon nabyde účinnosti dne 01.08.2023 a již od tohoto data pro velkou skupinu zaměstnavatelů budou platit nové povinnosti. 

Smyslem zákona je umožnit osobám, které se v rámci výkonu své práce (byť třeba zprostředkovaně) dozví o závažném protiprávním jednání, které ohrožuje veřejné zájmy (veřejné prostředky, život či zdraví, apod.), toto jednání oznámit prostřednictvím nově zřízených oznamovacích kanálů. Tyto osoby, tzv. oznamovatelé, budou zákonem chráněni proti případným postihům za učiněné oznámení. 

Níže krátce shrnuji základní body, kterými je třeba se zabývat. 

Koho se nové povinnosti týkají?

Zákon stanoví okruh tzv. povinných osob. Jedná se obecně jednak o subjekty hospodařící s veřejnými prostředky (např. veřejní zadavatelé), dále pak o společnosti vyvíjející činnost ve specifických (rizikovějších) oblastech s větší mírou dopadu na veřejnost (např. civilní letectví či pojišťovny) a v neposlední řadě na větší společnosti, konkrétně na všechny subjekty zaměstnávající nejméně 50 zaměstnanců. 

Jaké jsou nové povinnosti?

Pokud zaměstnavatel spadá do některé z definovaných skupin subjektů, je tzv. povinnou osobou a ze zákona mu plyne řada povinností. Krátce je lze shrnout takto:

• Zřídit vnitřní oznamovací systém, prostřednictvím kterého budou moci být činěna oznámení; tento systém bude nejspíše zaveden vnitřním předpisem – je tedy nezbytné dodržet veškeré standardní kroky při vydávání vnitřního předpisu, včetně případného projednání s odborovou organizací;
• Určit tzv. příslušnou osobu, tedy osobu, která bude odpovědná za příjem oznámení, jejich řádné prověření a navržení případných nápravných opatření; s příslušnou osobou bude třeba buď uzavřít novou smlouvu (např. jedná-li se o externího poradce) či upravit dodatkem stávající;
•  Příslušnou osobu proškolit a zajistit jí zázemí pro nestranný výkon její činnosti (včetně např. zavedení povinnosti ostatních zaměstnanců poskytovat příslušné osobě součinnost);
• Upravit své webové stránky tak, aby obsahovaly informace vyžadované zákonem, zejména pak o možnostech podání oznámení a kontakt na příslušnou osobu;
• Zavést opatření k ochraně identity oznamovatele (tj např. bezpečné úložiště podaných oznámení);
•  Zamezit tzv. odvetným opatřením, tedy postihu oznamovatele za učiněné oznámení;
•  Vést v elektronické podobě evidenci přijatých oznámení. 

Dokdy je potřeba interní oznamovací systém zavést?

U velkých společností s 250 a více zaměstnanci je potřeba vnitřní oznamovací systém zavést již od 1. 8. 2023 (tzn. společně s účinností nového zákona). U menších a středních společností s 50 až 249 zaměstnanci stačí interní systém zavést od 15. 12. 2023, nicméně, osobně doporučuji i pro tyto společnosti zavést vlastní interní systém ideálně co nejdříve. Oznamovatelé totiž budou moci od 1. 8. 2023 využívat externího oznamovacího kanálu Ministerstva spravedlnosti a oznámení (a jeho následné prošetření) se tak snadno dostane mimo sféru vlivu společnosti. Za lepší řešení proto považuji umožnit oznamovatelům oznamovat v rámci společnosti interně od počátku účinnosti nového zákona.

Specifická ustanovení

Zákon rovněž připouští jistá zjednodušení nastavení. Například je pro některé subjekty možné vnitřní oznamovací systém sdílet či některé služby outsourcovat (typicky formou smlouvy s poskytovatelem technického řešení whistleblowingové linky). 

Zaměstnavatelé rovněž mohou rozhodnout o tom, že oznamovací systém nebudou moci využít určité okruhy oznamovatelů, např. spolupracující OSVČ či externí dodavatelé služeb. 

Zákon nijak neupravuje anonymní oznámení a je tedy na zaměstnavateli, zda jejich prověřování umožní či nikoli (osobně jsem zastáncem anonymních oznámení – myslím, že pokud má zaměstnavatel zájem na odhalení případných protiprávních jednání co nejdříve, mohou anonymní oznámení významně pomoct). 

Jak je oznamovatel chráněn?

Při splnění parametrů daných zákonem (zejména za předpokladu, že oznamovatel jedná v dobré víře v pravdivost oznamovaných skutečností) je oznamovatel chráněn zejména proti tzv. odvetným opatřením. Tímto opatřením je třeba rozumět nepříznivé opatření, postih oznamovatele za učiněné oznámení (musí zde existovat příčinná souvislost mezi tímto opatřením a učiněným oznámení, tedy jinými slovy odvetné opatření bylo učiněno vůči oznamovateli právě proto, že učinil oznámení). Povinné osoby se nesmí odvetných opatření dopouštět. Pokud je i přes zákonný zákaz učiní, hrozí jim jednak sankce ze strany inspektorátu práce (až do výše 1.000.000,- Kč), a jednak civilní žaloba ze strany oznamovatele. V tomto soudním sporu je pak oznamovatel ve výhodnější procesní pozici, neboť v souvislosti se zákonem byla přijata i novela občanského soudního řádu a ta přenáší (za splnění určitých podmínek) důkazní břemeno na stranu žalovanou, tedy zaměstnavatele. 

Závěr

S ohledem na blížící se účinnost zákona a řadu povinností, které s sebou přináší, by si každý zaměstnavatel, resp. právnická osoba, měl udělat analýzu, zda není povinnou osobou dle zákona. Pokud jí je, měl by co nejdříve začít pracovat na splnění povinností daných zákonem, protože stanovená lhůta je relativně krátká.