Noční můrou všech zaměstnavatelů při kontrole inspekce práce je chvíle, kdy inspektoři požádají přítomné zaměstnance nebo jiné osoby (například kontraktory přítomné na pracovišti) o podání vysvětlení, tj. poskytnutí součinnosti dle kontrolního řádu. Například vhodně zvolené otázky na důvod přítomnosti kontraktora na pracovišti nebo povahu vztahu se zaměstnavatelem mohou inspekci práci navést na existenci tzv. švarcsystému. 

Obstojí však takovýto pohovor jako jediný důkaz o vině zaměstnavatele? Podle judikatury NSS ne, pokud bude zaměstnavatel dostatečně aktivní. 

Nejvyšší správní soud ČR ve svém zářijovém rozhodnutí^[1] shrnul svoji dřívější judikaturu k důkazním prostředkům získaným během kontroly inspekce práce a vymezil povahu záznamu o podání vysvětlení. Za nás z něho vyplývají pro zaměstnavatele (kontrolovanou osobu) tato hlavní pravidla a doporučení:

 Vina zaměstnavatele musí být vždy prokázána mimo rozumnou pochybnost. Proto pokud zaměstnavatel podává opakovaně námitky proti závěrům inspekce práce a zpochybňuje informace poskytnuté při kontrole svými zaměstnanci, je inspekce práce povinna provést výslech označených osob za přítomnosti zaměstnavatele.

Je důležité být procesně aktivní. Pokud zaměstnavatel nereaguje a nijak nezpochybní obsah protokolu o kontrole, může správní orgán výjimečně od výslechu svědků upustit a rozhodnout pouze na základě podaných vysvětlení.

Listiny pořízené během kontroly mohou být cenným podkladem, pokud zaměstnavatel potvrdí jejich správnost svým podpisem. Zaměstnavatel by tak neměl při kontrole potvrzovat nic, čím si není v danou chvíli 100% jistý.

Záznam o podání vysvětlení poskytuje správnímu orgánu pouze předběžnou informaci o skutkových okolnostech případu. Může být užitečný při hodnocení jiných důkazů, ale nemůže sloužit jako hlavní podklad pro rozhodování. 

Překvapivá povaha kontroly, a tedy nepřipravenost osob na výpověď, může hrát roli při posuzování věrohodnosti výpovědi, pokud se následné výpovědi obsahově liší. Soud ale zároveň zdůrazňuje, že to, že osoba nebyla na dotazování připravena, neznamená, že všechny její odpovědi jsou automaticky pravdivé, nebo naopak nepravdivé, pokud byly poskytnuty v rámci naplánovaného svědeckého výslechu. 

Zaměstnavatel je oprávněn namítat pochybení při podání vysvětlení, pokud obsah, rozsah (zde inspekce práce položila svědkovi až 51 otázek) a forma vysvětlení věcně odpovídá výslechu svědka. V takovém případě je zaměstnavatel oprávněn být přítomen a klást svědkovi otázky.