Tragické povodně, které zasáhly významnou část naší země v předchozích dnech, se promítly do každodenních životů mnoho z nás. V souvislosti s povodněmi tak může nastat řada situací, které zasáhnou do i pracovních životů dotčených osob, a to jak na straně zaměstnanců, tak i zaměstnavatelů. V této aktualitě přinášíme základní přehled situací, se kterými se můžete setkat.

Odklízecí práce u zaměstnavatele

V případě, kdy došlo v důsledku povodní k zasažení pracoviště zaměstnavatele (typicky nánosy bahna či poškození vybavení vodou), má zaměstnavatel možnost své zaměstnance využít k obnově pracoviště. Zaměstnavatel může v těchto případech zaměstnance převést na výkon i jiných pracích, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, a to po nezbytnou dobu i bez souhlasu zaměstnance. Převedení bez souhlasu zaměstnance tak nemůže být dlouhodobé a může být využito jen pro provádění neodkladných prací, které jsou nutné ke zmírnění dopadů povodní. V ostatních případech by bylo nutné se již na vykonávání těchto prací se zaměstnancem dohodnout. I když zaměstnanec po dobu takového převedení vykonává méně kvalifikovanou (a tedy i méně finančně hodnocenou práci) a měla by mu z tohoto důvodu náležet nižší mzda, bude mít takový zaměstnanec nárok na doplatek do výše jeho průměrného výdělku. I v této situaci je zaměstnavatel povinen přihlížet ke zdravotnímu stavu a schopnostem zaměstnance. Měl by se tak vyvarovat situací, kde je v tomto ohledu zjevné, že daný zaměstnanec není schopen předmětné práce související se zmírňováním dopadů povodní zvládnout. Zdravotní způsobilost zaměstnance není v těchto případech nutné formálně ověřovat u poskytovatele zdravotních služeb, ale je vhodné se o to pokusit jinak, alespoň tím, že se zaměstnavatel zaměstnance dotáže, zda se na realizaci předmětných prací cítí být schopen.

Zaměstnavatel mi nemůže přidělovat žádnou práci

V případě, že zaměstnavatel není schopen zaměstnanci v důsledku povodní (jakožto živelné události) přidělovat práci a ani zaměstnance nepřevedena na jinou práci (jak bylo popsáno výše), bude se jednat o překážku v práci na straně zaměstnavatele. V takovém případě bude mít zaměstnanec nárok na poskytování náhrady mzdy, a to ve výši 60% průměrného výdělku. Teoreticky může nastat i situace, kdy zaměstnavatele sice přímo povodně nepostihly, ale v jejich důsledku došlo k přerušení dodávek surovin či energie. V takovém případě jde o tzv. prostoj a zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši 80% průměrného výdělku. Zaměstnavatel může poskytovat i vyšší náhrady (např. na základě ujednání v kolektivní smlouvě).

Nemožnost dopravy do práce

V případě, že se zaměstnanec nemůže dostavit k výkonu práce v důsledku přerušení dopravního provozu (např. blokace komunikací vodou, stržený most, apod.) půjde o důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance a zaměstnavatel je tak povinen nepřítomnost zaměstnance omluvit. V tomto případě zaměstnanci náhrada mzdy ale typicky nepřísluší. Zároveň tuto překážku lze uplatnit pouze v momentě, kde je přerušení dopravy nepředvídané. Pokud již dojde základní nápravě v systému dopravy, ale například bude stanovena delší objízdná trasa, kterou bude muset zaměstnanec využívat, toto již nebude důvodem pro to, aby se do práce dostavil pozdě či se nedostavil vůbec.

Nutnost úklidových prací doma a řešení administrativních povinností s řešením škod

V případech, kdy je zaměstnanec nucen realizovat úklidové či stavební práce jako důsledek povodní, které jsou ve veřejném zájmu (např. s ohledem na riziko zřícení domu nebo odstraňování hygienických rizik), bude se jednat o překážku v práci na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu (plnění občanských povinností). V takovém případě je zaměstnavatel povinen nepřítomnost zaměstnance omluvit, ale zaměstnanci žádná náhrada mzdy nepřísluší. Pokud se jedná o jiné (nikoliv tak závažné) důvody, které nutí zaměstnance činit úkony k ochraně svého majetku nebo například nutnost jednání s pojišťovnami apod. Zákon na takovou situaci výslovně nepamatuje, ale je možné tuto situaci hodnotit i jako tzv. jinou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance a zaměstnavatel by i tak měl nepřítomnost zaměstnance omluvit. Samozřejmě zaměstnanec nesmí této situace zneužívat a o překážku se bude jednat pouze v nezbytně nutném rozsahu. Náhrada mzdy zaměstnanci rovněž příslušet nebude. Obdobně se bude postupovat i v případě, kdy zaměstnanec poskytuje nezbytnou pomoc dalším osobám (například sousedům či rodině). Ve všech případech je vždy možné, aby zaměstnavatel i v těch to případech (jako benefit) náhradu mzdy poskytoval, případně je možné se domluvit na čerpání dovolené.

Péče o děti

V případě, kdy dojde v důsledku povodní k uzavření školky či školy, a zaměstnanec se nemá jak jinak postarat o své dítě, které péči vyžaduje, bude se opět jednat o důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance a zaměstnavatel musí nepřítomnost zaměstnance omluvit. Náhrada mzdy opět zaměstnanci nepřísluší, ale na tuto situaci pak pamatuje systém sociálního zabezpečení a zaměstnanci může vzniknout za určitých podmínek nárok na ošetřovné. Pokud ale zaměstnanec má možnost zajistit péči o dítě jinak (např. pomocí prarodičů, kteří jinak dítě běžně hlídají), o překážku by se nejednalo.

*              *              *

Při řešení situacích vzniklých v souvislosti s povodněmi je i v pracovněprávní oblasti potřeba k věcem přistupovat citlivě a se vzájemným respektem a tolerancí, a to na obě strany. Proto je vždy namístě, aby se zaměstnanci se zaměstnavateli na řešení konkrétních situací dohodli, a našli řešení, které bude rozumným jak pro zaměstnance a řešení jeho osobní situace, tak i pro zaměstnavatele a co nejrychlejší obnovu jeho podnikání. Takovýto způsob vzájemné kooperace povede k omezení dalších škod a co nejrychlejší obnově, což je v zájmu nás všech.