K povinnosti mzdového účetního dle zákona o platebním styku

Helena Hangler

Datum publikace: 16.08.2023

Mgr. Helena Hangler, advokátka v trvalé spolupráci s advokátní kanceláří Schönherr

Česká národní banka v nedávné době vydala stanovisko týkající se povinností mzdového účetního při vedení mzdové agendy ve vztahu k platebnímu účtu a provádění plateb mezd a povinných odvodů z tohoto účtu. V tomto stanovisku Česká národní banka dospěla k závěru, že v některých případech musí mít mzdový účetní k takové činnosti povolení k poskytování platebních služeb ve smyslu zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku (dále jen „ZPS“). Toto stanovisko je vedle mzdových účetních dle našeho názoru plně aplikovatelné i na jiné subjekty, které naplní skutkovou podstatu vymezenou daným stanoviskem.

Skutkový stav

Česká národní banka své stanovisko staví na příkladu, kdy si externí mzdový účetní (tedy osoba odlišná od zaměstnavatele) v rámci vedení agendy mzdového účetnictví otevře účet u peněžního ústavu a na tomto účtu vede peněžní prostředky na mzdy a odvody daného zaměstnavatele. Z tohoto účtu následně provádí jednotlivé platby namísto zaměstnavatele.

V praxi se jedná o relativně běžné nastavení, kdy zejména u menších podniků se zaměstnavateli s ohledem na nízký počet zaměstnanců nevyplatí vést mzdové účetnictví interně. V takovém případě často služby outsourcuje u externího dodavatele. Nezřídka se přitom setkáváme s nastavením, že tento mzdový účetní nejen zpracovává podklady pro vedení mzdové agendy, ale rovněž provádí jednotlivé platby „za zaměstnavatele“, tedy zadává příkazy k platbám z účtu na úhradu mzdy zaměstnancům či odvody vůči orgánům státní správy.

Právní závěr

Zásadní rozdíl z pohledu citovaného stanoviska spočívá dle České národní banky v tom, kdo si daný účet otevřel, tedy kdo je jeho majitelem: zda zaměstnavatel sám (a mzdovému účetnímu následně pouze udělil dispoziční oprávnění k účtu), či zda prostředky odcházejí z účtu otevřeného mzdovým účetním. Právě v druhém citovaném případě, tedy kdy se jedná o účet mzdového účetního (obecně třetího subjektu) může být dle stanoviska České národní banky naplněna definice poskytování platebních služeb ve smyslu ZPS a taková činnost by podléhala povinnosti mít odpovídající povolení.

Konkrétně Česká národní banka dovozuje následující: „Činnost mzdových účetních spočívající v přijímání peněžních prostředků od zaměstnavatelů, tj. na platební účet, jehož majitelem je mzdový účetní, a dalším převádění těchto peněžních prostředků dle dispozic zaměstnavatelů na účty jejich jednotlivých zaměstnanců a na účty příjemců mzdových odvodů, naplňuje znaky poskytování platebních služeb. Na základě příkazu plátce (zaměstnavatele) jsou totiž mzdovým účetním prováděny převody peněžních prostředků, které mu byly zaměstnavatelem svěřeny k provedení platebních transakcí.“

Doporučení

S ohledem na závěry učiněné Českou národní bankou a vzhledem k tomu, že je relativně obtížné získat povolení k poskytování platebních služeb dle ZPS, lze jednoznačně doporučit, aby se mzdoví účetní (a jiné osoby vykonávající výše popsanou činnost) vyvarovali otevírání účtů pro své klienty a provádění plateb z nich. Namísto toho se nabízí jednoduché řešení, kdy si buď zaměstnavatelé budou sami realizovat jednotlivé platby ze svých účtů, případně k některému z účtů (například specificky zřízeného za účelem vedení mzdové agendy) zřídí dispoziční oprávnění externího mzdového účetního.