Vedle bedlivě sledované novely zákoníku práce zapracovávající do českého právního řádu směrnice Evropské unie o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách a Work-Life Balance, prochází legislativním procesem takřka nepovšimnuta též novela zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce, která má od 1. 1. 2024 ještě více zpřísnit agenturní zaměstnávání.

Z hlavních zamýšlených změn jmenujme:

• Omezení doby trvání dočasného přidělení k jednomu uživateli na 3 roky v rámci období 5 let;
• Povinnost sjednat dobu trvání pracovněprávního vztahu tak, aby při předčasném skončení dočasného přidělení neskončil dříve než 14 kalendářních dnů poté, co bylo zaměstnanci oznámeno skončení dočasného přidělení;
• Zvýšení kauce agentury práce na 1 000 000 Kč včetně povinnosti současných agentur práce do 3 měsíců od účinnosti novely kauci doplatit, a to pod sankcí zániku povolení;
• Povinnost prokazovat bezdlužnost agentury práce včetně povinnosti současných agentur práce do 3 měsíců od účinnosti novely rovněž bezdlužnost prokázat, a to pod sankcí zániku povolení;
• Povinnost předkládat doklad o sjednání pracovněprávního vztahu s odpovědným zástupcem přímo při podání žádosti o vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání;
• Povinnost prokazovat praxi odpovědného zástupce jen praxí získanou v posledních 10 letech.

Vedle těchto změn týkajících se agenturního zaměstnávání má pak novela zavést novou definici nelegální práce s tím, že se výslovně nebude přihlížet k délce výkonu práce, ale jen ke znakům závislé práce, které budou nově vypočteny přímo v zákoně o zaměstnanosti. Cílem je překonat judikaturu Nejvyššího správního soudu, která jako znak nelegální práce chápe její soustavnost, a tím zjednodušit pozici kontrolních orgánů, zejména tedy inspektorátů práce, při prokazování nelegální práce.

Návrh novely prošel k 21. 2. 2023 připomínkovým řízením s tím, že nyní bude mířit do vlády a v případě schválení jako návrh zákona do Poslanecké sněmovny.