Nejvyšší soud se nedávno opětovně zabýval otázkou, zda je možné prodloužit výpovědní dobu v jejím průběhu (21 Cdo 2861/2022).

Zákoník práce v §51 obsahuje relativně kogentní normu – stanoví nejkratší délku výpovědní doby (2 měsíce). Strany mohou dohodou tuto délku výpovědní doby prodloužit za předpokladu, že bude stejná pro zaměstnance a zaměstnavatele. Žádné další náležitosti dohody o prodloužení výpovědní doby ani případná omezení, pokud jde o moment jejího uzavření, zákon nestanoví. 

Dle dřívější judikatury (21 Cdo 258/2009), na kterou odkazuje i komentářová literatura, „k dohodě o ,,delší“ výpovědní době, než kolik činí podle ustanovení § 51 odst. 1 zák. práce, navíc musí dojít - jak plyne z povahy věci - dříve, než taková doba začala běžet.“ Tento judikát se však podpůrně opíral o „starý“ občanský zákoník (40/1964 Sb.).

Nový občanský zákoník (89/2012 Sb.), který se v pracovněprávních vztazích subsidiárně uplatní, však klade mnohem větší důraz na princip autonomie vůle a umožňuje vysokou míru smluvní svobody. Jednou ze základních zásad je zásada „in favorem negotii“, podle které je namístě hledat spíš důvody pro platnost právního jednání než pro jeho neplatnost. 

Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí podpořil zásadu smluvní svobody a rozhodl, že „není důvod sankcionovat neplatností písemnou dohodu o prodloužení výpovědní doby jen proto, že byla uzavřena až poté, co výpovědní doba již počala běžet. Účinky takové dohody na práva a povinnosti účastníků pracovního poměru, spočívající v prodloužení výpovědní doby a oddálení skončení pracovního poměru (včetně oddálení s tím spojeného počátku běhu lhůty uvedené v ustanovení § 72 zák. práce), budou totožné bez ohledu na to, kdy je dohoda uzavřena.“ Dohoda o prodloužení výpovědní doby však nesmí být uzavřena až po jejím uplynutí.

Nejvyšší soud dále doplnil, že pokud bude dohoda o prodloužení výpovědní doby uzavírána až v průběhu výpovědní doby, musí z ní jednoznačně vyplývat, který den má pracovní poměr účastníků dohody skončit, a délka výpovědní doby musí být přiměřená okolnostem konkrétního případu.