Součástí zákona o zaměstnanosti a souvisejících zákonů, včetně zákoníku práce (vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 408/2023 Sb.), která upravuje oblast definice nelegální práce, zaměstnávání cizinců nebo v oblasti agenturního zaměstnávání, je i zavedení institutu ručení za mzdové nároky ve stavebnictví. Dodavatel v oblasti stavebnictví bude od 1. 1. 2024 ručit za mzdové nároky zaměstnanců subdodavatele, a to v rozsahu, v jakém se podíleli na smluvním plnění až do výše minimální mzdy (pravděpodobně za každý měsíc). Cílem této úpravy je ochrana zaměstnanců zpravidla menších společností v subdodavatelském řetězci. Ve složitějších subdodavatelských řetězcích bude ručit společně a nerozdílně s dodavatelem, který si objednal konkrétní subdodávku, vždy i hlavní dodavatel.

Jestliže zaměstnanci subdodavatele nebude uhrazen mzdový nárok v období splatnosti mzdy, může se zaměstnanec obrátit do 3 měsíců po uplynutí splatnosti přímo na daného ručitele s písemnou výzvou k uspokojení mzdového nároku. Písemná výzva zaměstnance musí dle zákoníku práce obsahovat:

a)      jméno zaměstnance,

b)      označení zaměstnavatele, 

c)      druh vykonávané práce,

d)      období, za které uplatňuje mzdové nároky, a rozsah práce vykonané v rámci plnění pro dodavatele, 

e)      informaci o uplynutí období splatnosti mzdových nároků,

f)        požadovaný způsob vyplacení, včetně údajů nezbytných pro jeho provedení; ustanovení § 142 a 143 se použijí přiměřeně, a

g)      údaje potřebné pro výpočet zálohy na daň z příjmů nebo daně z příjmů z uspokojovaných mzdových nároků podle odstavce 1 a označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádí odvody podle zvláštních právních předpisů.

Ručitel pak bude mít pouhých 10 dní na to, aby mzdové nároky uspokojil a zároveň bude povinen informovat zaměstnavatele (který neuhradil zaměstnanci mzdový nárok), případně i další ručitele, o výši vyplacených částek a o provedených srážkách.

Ručitel nebude za mzdové nároky zaměstnanců subdodavatele ručit, pokud mu subdodavatel poskytne při zahájení smluvního plnění potvrzení, že nemá evidován nedoplatek na pojistném a penále na sociálním zabezpečení, na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na veřejném zdravotním pojištění ne starší než 3 měsíce, a zároveň nebyla subdodavateli v období 12 měsíců předcházejících zahájení realizace smluvního plnění pro dodavatele pravomocně uložena pokuta vyšší než 100.000 Kč za porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů.

Mimo povinnosti uhradit samotný nárok zaměstnance může ručitel obdržet při neuspokojení mzdového nároku zaměstnance pokutu až do výše 2.000.000 Kč

Aby si zaměstnanci byli vědomi možnosti požadovat mzdový nárok i po ručiteli, bude nově zaměstnavatel povinen zaměstnance informovat o daném ručení, osobě/osobách ručitelů a konkrétním postupu uplatnění mzdového nároku po ručiteli. Za samotné nesplnění této povinnosti může jeho zaměstnavatel obdržet pokutu až do výše 200.000 Kč.