Mgr. Helena Hangler, advokátka v trvalé spolupráci s advokátní kanceláří Schönherr
Nejvyšší soud České republiky vydal v nedávné době rozhodnutí týkající se švarcsystému. Tentokrát ovšem z jiného pohledu, konkrétně se zabýval odpovědností zaměstnanců vůči jejich zaměstnavateli za škodu vzniklou zavedením a udržováním švarcsystému (tj. zejména škodu v podobě úroků z prodlení a penále vyměřených finančním úřadem z pozdě provedených plateb). Jedná se o rozhodnutí sp. zn. 21Cdo 2057/2023.
Pozadí případu
Zaměstnavatel (Národní divadlo) podal žalobu o zaplacení části škody proti svým dvěma zaměstnancům: (i) svému řediteli a (ii) administrativně právní ředitelce. Tito zaměstnanci se totiž podíleli na uzavření kolektivní smlouvy, v níž byl dohodnut jakýsi „dvojkolejný“ systém uzavírání smluv se zaměstnanci - podle tohoto systému, pokud došlo k dosažení limitů pracovní doby stanovené zákoníkem práce byly vedle pracovní smlouvy uzavírány se zaměstnanci občanskoprávní smlouvy (autorskoprávní smlouvy s výkonnými umělci). Tento systém vedl ve svém důsledku jednak k obcházení zákoníku práce (pracovní doby) a jednak i k neodvádění daní a pojistného z odměny dle občanskoprávních smluv.
Oba žalovaní zaměstnanci se bránili následujícími argumenty:
- Jednalo se o opatření zavedené předchozím ředitelem, tedy oni jej sami bezprostředně nezpůsobili;
- Dosavadní kontroly ze strany státních orgánů, resp. pojišťoven (OIP, VZP, Ministerstvo kultury po konzultaci s MPSV, PSSZ) neshledaly tento „dvojkolejný“ systém protiprávním;
- Jednalo se tak o omluvitelný právní omyl na jejich straně, kdy se spoléhali mj i na závěry státních orgánů;
- Chyběla jednoznačná právní úprava – otázka souběžné existence pracovní a občanskoprávní smlouvy na stejnou činnost nebyla právně upravená a chyběla i judikatura.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu
Nejvyšší soud se zabýval zejména otázkou, zda právní omyl zaměstnanců ohledně protiprávnosti jejich jednání vylučuje jejich zavinění. Soud dospěl k závěru, že zavinění ve formě nevědomé nedbalosti je dáno, pokud zaměstnanci měli a mohli o protiprávnosti svého jednání vědět vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům. V daném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že oba zaměstnanci jsou odpovědni za škodu vzniklou zaměstnavateli, a to poměrně.
Kritéria pro posouzení zavinění – tedy podmínky odpovědnosti za škodu zaměstnance
Nejvyšší soud zdůraznil, že při posuzování zavinění je třeba zohlednit:
- Osobní poměry zaměstnanců: Právní vzdělání a pracovní zkušenosti (včetně vedoucí pozice) mohou být jakousi přitěžující okolností (na takovou osobu lze klást zjevně vyšší nároky). Touto optikou pak tedy druhá žalovaná (administrativně právní ředitelka) jako právnička s dlouholetou praxí měla povinnost rozpoznat rizika spojená s dvojkolejným systémem odměňování. Její odpovědnost je tak v daném případě (jakožto odbornice) vyšší než odpovědnost samotného ředitele, který se „pouze“ spolehnul na její postup.
- Okolnosti škodní události: Dlouhodobá praxe a výsledky veřejnoprávních kontrol, které nesprávnost systému neodhalily, mohou ovlivnit vnímání rizika, ale nezbavují zaměstnance odpovědnosti. Rozhodující je zde vlastní úsudek jednajících fyzických osob, včetně jednoduché úvahy o tom, zda je žádoucí (chtěné) obcházet limity stanovené zákoníkem práce jinými smluvními ujednáními, když se podstata činnosti nemění.
Z rozhodnutí Nejvyššího soudu pak plynou dva základní závěry:
- Je zde zopakováno, že kombinovat pracovní poměr a „OSVČ“ pozici na stejnou činnost u jedné fyzické osoby není přípustné (tyto režimy se vzájemně vylučují).
- Za zavedení / udržování protiprávního stavu mohou být odpovědné konkrétní fyzické osoby – zaměstnanci právnické osoby, které s ohledem na okolnosti případu (své vzdělání, délku praxe, pozici atd) měly či mohly rozpoznat protiprávnost jednání právnické osoby, kterou zastupují. Ani skutečnost, že provedené kontroly ze strany státních orgánů žádné nedostatky neodhalily, je sama o sobě nevyviní.
Pokud tedy zastáváte vedoucí pozice a máte rozhodovací pravomoci, lze formulovat několik doporučení, abyste se vyhnuli podobným problémům a minimalizovali riziko vzniku škody jak pro Vás, tak i pro Vašeho zaměstnavatele: (i) pravidelně sledovat legislativu a judikaturu, (ii) případné pochybnosti vždy konzultovat s odborníky, typicky advokáty či daňovými poradci, (iii) řádně všechna rozhodnutí zdokumentovat, včetně např. souvisejících stanovisek či doporučení odborníků, (iv) provádět pravidelné kontroly a interní audity a (v) účastnit se školení / vysílat na ně své podřízené.