Rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12/11/2019, spis. zn. 21 Cdo 3541/2019

Shrnutí

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. prosince 2019 potvrdilo, že je možné dát zaměstnanci současně výpověď pro porušení pracovních povinností a okamžité zrušení pracovního poměru, a to i při totožném vymezení tvrzeného porušení pracovních povinností.

Rozhodnutí dále zdůrazňuje, že pokud zaměstnanec svým jednáním zneužije důvěru zaměstnavatele, není výše případné škody relevantní, a po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance dále zaměstnával.

Případ

Zaměstnavatel (žalovaný) okamžitě zrušil pracovní poměr svého zaměstnance z důvodu zvlášť hrubého porušení pracovních povinností. Dané porušení zaměstnavatel spatřoval v jednání zaměstnance, který naváděl své podřízené, aby vytvářeli fiktivní objednávky v systému zaměstnavatele a uměle tak navýšili počet objednaných služeb. Důvod pro dané jednání byl prostý – snaha vyhrát interní soutěž o nejúspěšnější region u zaměstnavatele. Cenou byla odměna ve výši 5 000 Kč.

Ve stejný den předal zaměstnavatel zaměstnanci výpověď dle ustanovení § 52 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, tedy pro závažné porušení pracovních povinností. Skutek byl ve výpovědi vymezen totožně jako v dopise o okamžitém zrušení.

Zaměstnanec oba způsoby rozvázání pracovního poměru zažaloval s tím, že se vzájemně vylučují a nelze tak na jejich základě platně ukončit pracovní poměr. Zaměstnanec dále tvrdil, že v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu jsou neplatná taková současná rozvázání pracovního poměru, která se vzájemně podmiňují. Vzájemnou podmíněnost zaměstnanec dovozoval ze skutečnosti, že výpověď mu zaměstnavatel dal jen „pro jistotu“, pokud by se neprokázala dostatečná intenzita porušení pracovních povinností požadovaná zákoníkem práce pro okamžité zrušení.

Argumentace soudů

Soudy se držely ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR potvrzující možnost jak ukončení pracovního poměru více právními jednání po sobě, tak ukončení pracovního poměru několika právními jednáními ve stejný okamžik, a žalobu ve všech řízeních zamítly. Vzájemná podmíněnost obou rozvázání pracovního poměru tvrzená zaměstnancem ze znění dokumentů nijak nevyplývala. Skutečnost, že zaměstnavatel dal zaměstnanci po okamžitém zrušení pro jistotu i výpověď, neznamená, že by byla tato právní jednání podmíněna.

Současně dle soudů intenzita porušení povinností zaměstnancem dosáhla na okamžité zrušení pracovního poměru, a to zejména z důvodu podvodného jednání zaměstnance. Zaměstnanec nejen zneužil důvěry zaměstnavatele, ale také svého postavení jako vedoucího zaměstnance, kdy ke svému podvodnému jednání nabádal své podřízené. Irelevantní tak v tomto případě bylo, že výhra v dané soutěži byla pouze ve výši 5 000 Kč.