Dne 14. října 2024 schválila Rada Evropské Unie znění směrnice o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Cílem této směrnice je zlepšit pracovní podmínky zaměstnanců platforem a chránit osobní údaje osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy. V EU pracovalo v roce 2022 prostřednictvím některé z digitálních platforem více než 28 milionů pracovníků, a očekává se, že v roce 2025 dosáhne jejich počet 43 milionů.

Směrnice definuje digitální pracovní platformu jako osobu poskytující službu, která (i) je alespoň zčásti poskytována na dálku pomocí elektronických prostředků, jako jsou internetové stránky nebo mobilní aplikace; (ii) je poskytována na žádost příjemce služby; (iii) zahrnuje jako nezbytnou a zásadní složku organizaci práce vykonávané osobami za úplatu, bez ohledu na to, zda je uvedená práce vykonávána online, nebo na určitém místě; a (iv) zahrnuje používání automatizovaných monitorovacích systémů nebo automatizovaných rozhodovacích systémů. Za digitální pracovní platformu se výslovně nepovažuje poskytovatel služby, jejímž hlavním účelem je využívat nebo sdílet aktiva (typicky pronájem ubytování), nebo jejímž prostřednictvím mohou fyzické osoby, které nejsou profesionály, přeprodávat zboží. Směrnice se vztahuje na všechny digitální pracovní platformy, které organizují práci vykonávanou v EU, bez ohledu na místo jejich usazení.

Důležitou novinkou je zavedení právní domněnky existence pracovněprávního vztahu – smluvní vztah mezi platformou a osobou vykonávající práci se bude považovat za pracovněprávní vztah, pokud budou zjištěny skutečnosti naznačující, že dochází k řízení a kontrole. Neznamená to, že každý pracovník vykonávající práci prostřednictvím digitální platformy bude automaticky zaměstnancem - digitální platforma může domněnku existence pracovněprávního vztahu vyvrátit, pokud prokáže, že daný smluvní vztah není pracovněprávním vztahem podle platného vnitrostátního práva, s přihlédnutím k judikatuře ESD.

Směrnice se dále věnuje automatizovaným monitorovacím systémům a automatizovaným rozhodovacím systémům, vzhledem k tomu, že digitální pracovní platformy je používají k přijímání nebo podpoře rozhodnutí týkajících se osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy. O používání takových systémů je potřeba osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy informovat.

Směrnice obsahuje výčet činností, které platformy prostřednictvím takových systémů nesmí vykonávat, např. zpracovávat osobní údaje o emočním nebo psychickém stavu pracovníků, zpracovávat údaje v souvislosti se soukromými hovory, shromažďovat osobní údaje pracovníků v době, kdy nevykonávají práci, apod.

Další povinností pro digitální pracovní platformy bude zavedení pravidelného lidského dohledu nad automatizovanými monitorovacími systémy a automatizovanými rozhodovacími systémy. Každé dva roky musí být provedeno hodnocení dopadů jednotlivých rozhodnutí přijímaných nebo podporovaných těmito systémy na osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy. Osoba vykonávající práci prostřednictvím platformy bude mít právo obdržet bez zbytečného prodlení ústní nebo písemné vysvětlení jakéhokoli rozhodnutí přijatého systémem.

Směrnice se dotýká i BOZP - digitální pracovní platformy nesmí automatizované monitorovací systémy nebo automatizované rozhodovací systémy používat žádným způsobem, který by na pracovníky platformy vyvíjel nepřiměřený tlak nebo jinak ohrožoval jejich bezpečnost a jejich fyzické a duševní zdraví.

Směrnice bude nyní podepsána Radou i Evropským parlamentem a vstoupí v platnost po zveřejnění v Úředním věstníku EU. Členské státy pak budou mít dva roky na implementaci směrnice.