V recentním rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 2724/2020 ze dne 16. 12. 2020 se Nejvyšší soud ČR zabýval otázkou, kdy začíná běžet promlčecí lhůta u nároku na náhradu ztížení společenského uplatnění způsobeného pracovním úrazem.

V daném případě zaměstnanec utrpěl dne 21.1.2015 pracovní úraz spočívající v přetržení Achillovy šlachy. Zaměstnanec pak přesně po čtyřech letech, tedy dne 21.1.2019, podal žalobu na náhradu ztížení společenského uplatnění způsobeného uvedeným pracovním úrazem. K žalobě přitom přiložil znalecký posudek, který konstatoval, že k ustálení zdravotního stavu žalobce došlo dne 17.5.2015.

Žalovaný zaměstnavatel spolu s vedlejším účastníkem, pojistitelem zaměstnavatele z titulu zákonného pojištění povinnosti zaměstnavatele k náhradě újmy způsobené pracovním úrazem, vznesli námitku promlčení, a to z důvodu uplynutí tří let od doby ustálení zdravotního stavu žalobce. Promlčecí lhůta tak měla skončit dne 17.5.2018, tedy více než půl roku před podáním žaloby.

Ustanovení § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, které bylo třeba na daný případ aplikovat, přitom stanoví, že bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se provádí zpravidla až rok poté, kdy došlo k poškození zdraví pracovním úrazem a je zřejmé, že jde o trvalé poškození zdraví a podle poznatků lékařské vědy dalším léčením, popřípadě léčebně rehabilitační péčí, nedojde ke zlepšení nebo stabilizaci zdravotního stavu.

Jádro uvedeného sporu tedy spočívalo v tom, jaké okolnosti jsou významné pro posouzení počátku běhu promlčecí lhůty k uplatnění nároku na náhradu ztížení společenského uplatnění.

Nejvyšší soud ČR se ve svém rozhodnutí velmi obšírně zabýval problematikou výkladu výše uvedeného ustanovení  § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Dospěl k zajímavému závěru, že znění daného ustanovení může být pro zaměstnance matoucí, a proto jej třeba jej vykládat tak, že promlčecí lhůta v daném případě počíná běžet nejdříve 1 rok po pracovním úrazu, kdy je nejdříve možné provést bodové hodnocení ztížení společenského uplatnění, a to i když k ustálení zdravotního stavu poškozeného zaměstnance došlo dříve.

Uplatněný nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění tak v návaznosti na uvedený výklad nebyl promlčen, neboť k bodovému hodnocení ztížení společenského uplatnění mohlo dojít nejdříve dne 21.1.2016, a žaloba tak byla podána v poslední den promlčecí lhůty, tedy dne 21.1.2019.