Ustanovení § 73 zákoníku práce dlouhodobě upravuje možnost sjednání doložky umožňující odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance nebo vzdání se tohoto místa (dále jen „doložka o odvolání“). Při sjednání této doložky je možno zaměstnance kdykoli odvolat z místa, a to i bez uvedení důvodu. Pracovní poměr odvoláním sice nekončí, ale pokud nedojde k následné dohodě zaměstnance a zaměstnavatele o zařazení na jinou vhodnou pozici, je dán výpovědní důvod, dokonce se v takovém případě nehradí ani odstupné. Sjednání doložky o odvolání tak značně zvyšuje flexibilitu zaměstnavatele v případě nutnosti ukončení pracovního poměru. Protiváhou je pak právo zaměstnance na to, aby se s okamžitou účinností vzdal svého místa.

Doložku o odvolání lze sjednat pouze se zaměstnanci vedoucími. Mezi odborníky bylo po dlouhou dobu nejasné, zdali lze doložku o odvolání sjednat jen se zaměstnanci uvedenými v § 73 odst. 3 zákoníku práce nebo i s dalšími vedoucími zaměstnanci. Vedoucí zaměstnanci podle § 73 odst. 3 zákoníku práce jsou v zásadě pouze následující vedoucí zaměstnanci:

• buďto přímo podřízení statutárnímu orgánu právnické osoby či zaměstnavateli fyzické osobě. Typicky půjde o nejvyšší stupeň řízení u všech zaměstnavatelů,
• nebo sice podřízení výše uvedenému přímo podřízenému zaměstnanci, avšak za podmínky, že jim je podřízen další vedoucí zaměstnanec. Typicky půjde o střední stupeň řízení u větších zaměstnavatelů.

V roce 2018 pak k problému zaujal stanovisko Nejvyšší soud, který ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1073/2017 ze dne 15. 8. 2018 uzavřel, že výčet uvedený v § 73 odst. 3 zákoníku práce je dispozitivní úpravou, tedy lze se od něj dohodou stran odchýlit a jediná podmínka pro sjednání doložky o odvolání je, aby se stále jednalo alespoň o vedoucího zaměstnance. Dle Nejvyššího soudu tak bylo možno uzavřít doložku o odvolaní i s vedoucím zaměstnancem na nejnižším stupni řízení, tedy se zaměstnancem, který již má podřízeny pouze zaměstnance řadové, nikoli vedoucí.

Novelou zákoníku práce č. 285/2020 Sb. účinnou ke dni 30. 7. 2020 však zákonodárce na výklad Nejvyššího soudu reagoval tím způsobem, že do ustanovení § 73 odst. 3 zákoníku práce vsunul slůvko „pouze“, čímž dal zákonodárce najevo, že nesouhlasí s výkladem zastávaným Nejvyšším soudem. Nadále tak bude možno doložku o odvolání sjednávat výhradně s vedoucími zaměstnanci uvedenými v § 73 odst. 3 zákoníku práce, nikoli se všemi vedoucími zaměstnanci. Od 30. 7. 2020 tak již není možné sjednat doložku o odvolání s vedoucím zaměstnancem na nejnižším stupni řízení.