Novela zákona o zaměstnanosti – změny v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením a regulace nelegálního zaměstnávání
Dne 3. července 2024 schválila Vláda České republiky novelu zákona o zaměstnanosti týkající se oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP). Novela má za cíl motivovat zaměstnavatele zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Současně je vedena snahou zabránit účelovým postupům zaměstnavatelů ve snaze čerpat příspěvky na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Účinnost navrhovaných opatření je stanovena k 1. lednu 2025. Návrh zákona je v současné chvíli projednáván v Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk 743, který naleznete zde: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&T=743
Současná právní úprava
Podle aktuální právní úpravy mají zaměstnavatelé zaměstnávající více než 25 zaměstnanců povinnost splnit tzv. povinný podíl zaměstnávání OZP. Mohou tak činit následujícími způsoby:
- zaměstnáváním OZP v pracovním poměru;
- náhradním plněním – tj. odebíráním výrobků nebo služeb, příp. zadávání zakázek zaměstnavatelům na chráněném trhu práce / přímo OZP, které jsou OSVČ;
- odvodem do státního rozpočtu.
Způsoby plnění povinného podílu jsou v současné chvíli rovnocenné.
Změny v přístupu k zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Shora uvedené nastavení v praxi vedlo k tomu, že zaměstnavatelé často volili náhradní plnění. V některých případech tak činili dokonce prostřednictvím účelově vytvořených propojených společností, čímž obcházeli skutečný záměr zákona – přímou pracovní integraci OZP na trhu práce.
To se má novelou změnit tak, aby byli zaměstnavatelé motivováni povinný podíl plnit primárně zaměstnáváním OZP, čímž bude docházet k podpoře zaměstnávání těchto osob.
Navrhovaná právní úprava proto staví do popředí přímé zaměstnávání OZP a omezuje možnost náhradního plnění na služby či výrobky od OZP nebo zaměstnavatelů na chráněném trhu práce, kteří jsou majetkově propojeni podle zákona o daních z příjmů.
Motivace pro zaměstnavatele v podobě odstupňovaného odvodu
Odvod do státního rozpočtu je v současné chvíli stanoven shodně za každou OZP, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnávat (a nezaměstnává). To znamená, že výše odvodu za 1 OZP zůstává stejná, a to bez ohledu na to, kolik OZP zaměstnavatel zaměstnává.
Navrhuje se proto zavést motivační mechanismus v podobě odstupňovaného odvodu do státního rozpočtu, jehož výše by se nově odvíjela od průměrné mzdy v národním hospodářství a jejího násobku koeficientem, podle skutečného podílu OZP u zaměstnavatele.
- Koeficient 1 se použije u zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají alespoň 3 % OZP;
- Koeficient 2 u zaměstnavatelů zaměstnávajících alespoň 1 % OZP;
- Koeficient 3,5 pro zaměstnavatele, kteří mají podíl OZP nižší než 1 %.
Výsledkem navrhované úpravy tedy je skutečnost, že čím více OZP zaměstnavatel zaměstná, tím nižší bude odvod za každou nezaměstnanou OZP. Tím dojde ke zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají alespoň nějaký počet OZP.
Tento systém má motivovat zaměstnavatele, aby upřednostňovali přímé zaměstnávání OZP před odvody do státního rozpočtu tím, že se náhradní plnění nově stává finančně podstatně nákladnější alternativou.
Zpřísnění podmínek pro čerpání podpory zaměstnávání OZP
Dalšími navrhovanými změnami je úprava výpočtu maximální částky příspěvku na dodatečné náklady zaměstnavatelů při zaměstnávání OZP a sjednocení metodiky uznávání těchto nákladů napříč pracovišti Úřadu práce. Novela rovněž zpřísňuje podmínky pro poskytování příspěvku tím, že zavádí kontrolu bezdlužnosti zaměstnavatele, a zavádí případy, kdy příspěvek nebude poskytnut.
Posílení kontrolních mechanismů a postihy za nelegální zaměstnávání
Novela rovněž přináší opatření proti nelegálním a zastřeným formám zaměstnávání. Navrhuje možnost zveřejnění informací o pokutovaných subjektech za přestupky týkající se nelegální práce a zastřeného zprostředkování zaměstnání. Rozhodnutí o udělené pokutě by bylo po dobu jednoho roku zveřejněno na úřední desce Státního úřadu inspekce práce, což má odradit společnosti od podobných praktik a současně zvyšuje transparentnost vůči veřejnosti.
Inspektoráty práce budou mít také možnost v případě drobných pochybení uložit jen preventivní opatření a odložit správní řízení. Dále budou moci při odhalování nelegálního zaměstnávání využívat skryté pořizování audio, video a audiovizuálních záznamů, což má napomoci efektivnějšímu odhalování těchto nelegálních praktik.