Narušení vztahu důvěry jako důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru

Michal Vrajík

Datum publikace: 17.12.2020

Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 991/2019 ze dne 28. 8. 2020 zdůraznil, že podstatně významnější, než eventuální výše škody způsobené v dané věci zaměstnavateli je narušení nezbytné vzájemné důvěry ve vztazích mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a zpochybnění spolehlivosti zaměstnance ve vztahu k majetku zaměstnavatele.

Zaměstnavatel okamžitě zrušil pracovní poměr se zaměstnancem, který na dobu 14 dní bez souhlasu zaměstnavatele bezplatně zapůjčil tzv. „na dobré slovo“ klientovi zaměstnavatele lešení v hodnotě cca 54.000 Kč, motivován snahou o zachování přátelských vazeb s klientem.

Soud prvého stupně při hodnocení intenzity porušení pracovních povinností přihlédl k tomu, že mezi zaměstnavatelem a jeho klientem probíhala dlouhodobější spolupráce, že motivací zaměstnance bylo zachování nadstandardních vztahů s klientem a že za trvání pracovního poměru (cca 15 let) nedošlo k výtkám vůči zaměstnanci. Odvolací soud zohlednil, že lešenářský materiál byl beze zbytku vrácen, ke škodě na majetku zaměstnavatele nedošlo a pochybení zaměstnance přispělo k upevnění dobrých vztahů s klientem, a proto hodnotil intenzitu porušení pracovních povinností zaměstnance jako velmi mírnou.

Nicméně Nejvyšší soud akcentoval, že povinnosti zaměstnance řádně hospodařit se svěřenými prostředky a povinnost střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, „představují ve své obecnosti mravní imperativ kladený na každého zaměstnance, jenž ve svém obsahu znamená určitou míru loajality ve vztahu ke svému zaměstnavateli, a zároveň též i obecnou prevenční povinnost zaměstnance ve vztahu k majetku a oprávněným zájmům zaměstnavatele; jde o požadavek na určitou úroveň kvality chování zaměstnance.“

Nejvyšší soud uzavřel, že při posuzování intenzity porušení pracovní povinnosti zaměstnance mělo být přihlíženo k tomu, že se zapůjčením lešení bez vědomí nadřízeného dopustil nepřímého útoku na majetek zaměstnavatele, čímž porušil nezbytný vztah důvěry mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, který se vyznačuje spolehlivostí zaměstnance a jeho poctivostí.