Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování, a to dle ust. § 236 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Toto ustanovení bývá někdy zaměstnanci nesprávně interpretováno jako povinnost poskytnout zaměstnanci finanční podporu na stravování, popř. zajistit stravování formou tzv. „závodní jídelny“. To však není správný výklad, neboť povinnost je dána zaměstnavateli toliko co do „umožnění“ stravování, zaměstnavatel je tedy povinen např. umožnit zaměstnanci, aby se vzdálil z pracoviště v době pracovní přestávky a najedl se v blízkém stravovacím zařízení, event. vytvořit prostor či vyčlenit místnost, kde se zaměstnanci budou moci najíst stravou, kterou si přinesli s sebou do práce.

Zaměstnavatelé jsou si vědomi, že stravování, popř. příspěvek na něj, je vítaným benefitem pro zaměstnance, a proto tento benefit svým zaměstnancům často poskytují. Až do konce loňského roku zaměstnavatelé využívali zajištění stravování pro zaměstnance nejčastěji prostřednictvím závodních jídelen (vlastních, popř. provozovaných další osobou), anebo poskytovali svým zaměstnancům stravenky.

Od 1. ledna tohoto roku však zaměstnavatelé mohou využít i další formu příspěvku na stravování, a to tzv. „stravenkový paušál“. Smyslem stravenkového paušálu je poskytnout zaměstnanci za každou jeho odpracovanou směnu finanční příspěvek na stravování, který mu zaměstnavatel vyplatí přímo ve formě peněžních prostředků. Zaměstnavatel se sám může rozhodnout, jaká bude výše příspěvku na stravování, nicméně příspěvek je osvobozen od daně z příjmů pouze do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin (viz ust. § 6 odst. 9 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; pro rok 2021 činí limit částku 75,60 Kč). Pokud bude zaměstnanci zaměstnavatel přispívat vyšší částkou, pak příspěvek, který jde nad tento limit, bude zdaněn daní z příjmů a příslušnými odvody, zaměstnavatel si nicméně poskytnutý příspěvek na stravování může uplatnit jako daňově uznatelný náklad v plné výši.

Výhodou stravenkového paušálu pro zaměstnavatele je, že odpadá administrativa s obstaráváním a rozdělováním stravenek, současně také nebudou muset hradit případné náklady na poplatky a provize, které mnohdy platí stravenkovým společnostem. Pro zaměstnance pak představuje stravenkový paušál výhodu v tom, že již nemusí vyhledávat restaurační zařízení, která stravenky akceptují a zároveň jim stravenky nemohou propadnout, když jim skončí doba platnosti. Zároveň mohou finance ze stravenkového paušálu de facto použít jakkoli a nikoli pouze na stravování, současně se příspěvek na stravování ve formě stravenkového paušálu nestává součástí mzdy a není možné jej exekučně postihnout (avšak pouze do stanoveného limitu, viz výše).

Nevýhodou stravenkového paušálu pro zaměstnance je, že překročí-li paušál částku 75,60 Kč, jedná se u zaměstnance u přesahující částky o zdanitelný příjem, který bude zatížen i příslušnými odvody, zatímco u klasické stravenky je částka poskytnutá zaměstnavatelem vždy plně osvobozena od daní a odvodů. Na druhou stranu však pro zaměstnavatele bude při stravenkovém paušálu daňově uznatelná celá částka, kterou zaměstnavatel zaměstnanci poskytne, zatímco u klasických stravenek bude daňově uznatelná částka pouze co do 55 % poskytnutého příspěvku.

Uvidíme v tomto roce, zda a jak bude stravenkový paušál zaměstnavateli využíván a zda výhody jím nabízené povedou zaměstnavatele (především ty menší), kteří tohoto benefitu pro své zaměstnance dosud nevyužívali, k tomu, že jej nově svým zaměstnancům poskytnou.