Nejvyšší soud České republiky nedávno rozhodoval o sporu zaměstnance se zaměstnavatelem (zemědělským družstvem) o náhradu škody vzniklé v důsledku konfliktu dvou zaměstnanců na pracovišti (sp. zn. 21 Cdo 2940/2023). Zaměstnanec se domáhal náhrady škody (ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti) ve výši 30.414 Kč, která mu měla být způsobena fyzickým útokem jeho nadřízeného. Dle žalobce (zaměstnance) mu útok způsobil nejen fyzické zranění, ale také psychické trauma, což vedlo k několikaměsíční pracovní neschopnosti. Je třeba poznamenat, že konflikt inicioval zaměstnanec, když nadřízeného slovně napadl kvůli odebrání prémií.

Rozhodnutí nižších soudů

Okresní soud v Příbrami rozhodl, že žalovaný zaměstnavatel je odpovědný za škodu, ale pouze ve výši 3.076,50 Kč, a zamítl zbytek nároku žalobce. Soud dospěl k závěru, že konflikt mezi zaměstnanci byl vyvolán verbálním útokem žalobce, který vyústil fyzickým útokem jeho nadřízeného. Krajský soud v Praze toto rozhodnutí potvrdil. Zaměstnanec podal dovolání.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud se zabýval otázkou, zda k poškození zdraví zaměstnance došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, resp. zda škodu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem. Ačkoliv se Nejvyšší soud neztotožnil s právním hodnocením věci soudů nižší instance, rovněž rozhodl ve prospěch zaměstnavatele a dovolání zamítl. Potvrdil, že odpovědnost zaměstnavatele je vyloučena v případě "vybočení" (excesu) z plnění pracovních povinností, kdy zaměstnanec jedná mimo rámec svých úkolů. V tomto případě Nejvyšší soud konstatoval, že konflikt mezi žalobcem a jeho nadřízeným byl excesem z plnění pracovních povinností, a proto zaměstnavatel nenese odpovědnost za škodu podle ustanovení § 265 odst. 1 a 2 zákoníku práce. Nejvyšší soud uvedl, že toto vybočení vylučuje, aby poškození zdraví žalobce a jím uplatněná škoda vznikla při plnění jeho pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, resp. aby škoda byla důsledkem porušení právních povinností zaměstnavatele zaměstnancem jednajícím jeho jménem.

Závěr a doporučení pro zaměstnavatele

Pro zaměstnavatele je pozitivní zprávou, že nejsou automaticky odpovědní za veškeré konflikty na pracovišti, zejména pokud tyto konflikty nesouvisejí přímo s plněním pracovních úkolů. Ačkoliv Nejvyšší soud v tomto případě rozhodl ve prospěch zaměstnavatele, zdůraznil, že posouzení, zda se jedná o exces, závisí na konkrétních okolnostech případu. Zaměstnavatelé by proto měli zajistit důkladné vyšetření všech incidentů a přijmout opatření k prevenci obdobných situací.